Recenze uživatele Anilo

Jak to, že člověk se vydal jinou cestou než zbytek zvířecích druhů? Jak to, že tak moc ovlivnil běh světa? Jak to, že je tak úspěšný? Jak to, že mu prochází zotročování miliard zvířat pro vlastní potřebu? Jak to, že nemá nikdy dost? A co se stane, až budou počítače a AI lidštější než lidé? Opět úžasná kniha nabízející mnoho témat k zamyšlení, návrhy odpovědí s praktickými vysvětlujícími příklady, a to vše perfektně poslechově zabalené do interpretace pana Ondráčka.

I tahle kniha je, stejně jako předešlé příběhy, postavená na boji dobra s prohnaností, zlovůlí a zneužíváním moci a i tady má člověk občas pocit, že čte červenou knihovnu:) Děj udržuje čtenáře v očekávání i napětí, člověk chtě nechtě propadá zoufalství s hlavními hrdiny, když zažívají ta mnohá příkoří, premýšlí, kolik se toho ještě dá snést a pociťuje radost při těch drobných krátkých vítězstvích, která jsou jim dopřána. Ačkoliv je princip příběhu postavený stejně jako ty předešlé a postupně se tedy dá vytušit, jak dopadne, neubírá mu to na poutavosti. O level ho pak povyšuje interpretace Vasila Fridricha.

Je dobře slyšet příběhy jako je tenhle. Člověka přejde chuť si stěžovat na jakoby strašné věci, které ho potkávají. Z příběhu mrazí, jde si jen těžko představit, že pochází ze současnosti. Cením si otevřenosti a popisnosti, která ukazuje surovost a nepochopitelnost režimu, současně ale nezklouzává k tomu, že by se hrůznými detaily zabývala déle, než je nutné. I to stačí k tomu, abychom si museli klást dokola stejnou otázku "Proboha, je tohle opravdu možné"? Styl knihy mi úplně nevyhovuje, ale postupně jsem si zvykla a doposlouchala bez problémů. Je zkrátka potřeba takové věci vědět, aby si člověk vážil toho, co má a jaký život vede.

Skvěle navyprávěný příběh z dob, které jsou tak dávné, a přitom tak současné. Láska, válka, dobro a zlo, lidská houževnatost proti lidské chamtivosti a zlovůli. Témata, která prostě byla, jsou a budou aktuální v jakékoliv době. Navyprávění panem Vasilem Fridrichem celý krásný příběh podtrhuje. Pro mě osobně jsou tyhle knížky i cestou k uvědomění si, jak inteligentní, schopní a vynalézaví lidé byli i v dobách, které by mohl leckdo označit za temné a předpotopní. Už se těším na další díl!

Hlavní hrdina s intelektem Sherlocka Holmese a figurou Hulka, jehož hrudní sval je tak silný, že odolá střele z osmatřicítly. K tomu žena, opět nejkrásnější a nejchytřejší že všech. To je klasická linka Reacherových příběhů. A mě to nevadí. Dokážu se nad to povznést, pousměju se a užívám si fajn story, co má spád a je bezvadně namluvená. Pár už jich mám za sebou a další si určitě taky ráda pustím.

Tahle knížka je skvělým doučováním dějepisu. A potvrzením toho, že se dějiny pořád opakují. Každá doba má své hrdiny, zloduchy, pleticháře, poctivce, chudáky i boháče. Příběhy a postavy, které vejdou do dejin i ty, po kterých pes neštěkne. Knížka je nádherný příběh lidí i doby se všemi klady i zápory, navíc brilantně načtená. Dávám deset hvězdiček!

To mě napadlo hned několikrát během poslechu. Lidé obnažení až na dřeň. Příběh o tom, co všechno vydrží, co zvládnou, čemu dokážou čelit. A čeho jsou schopní v touze přežít. Můžeme být šťastní, že žijeme v dnešní době a blahobytu. Krásně odvyprávěný silný příběh!

Moc hezký zpracovaná kniha. Poutavý příběh, perfektní tempo, skvěle popsaný vývoj hlavní postavy i prostřední, v němž se ocitla. Bylo těžké se od knížky odtrhnout, byla bych jí vyposlechla celou najednou. Jediné, co mi přišlo lehce přitažené za vlasy, bylo množství těžkých příhod a zranění, kterými si hlavní postava prošla, ale to je můj subjektivní pocit a na poutavosti a hodnocení knihy nic neubírá. Načtení panem Jančíkem je TOP.

Moc pěkně se to poslouchalo. Kombinace zajímavého děje a pana Procházky jako interpreta, co víc si člověk může přát. Knížka má spád, děj je napínavý a členitý tak akorát, popisnost zločinů je dostatečná, aby si člověk vše představil (a mrazilo ho z toho na zádech), není ale přehnaná. Nahlédneme taky poměrně důkladně do soukromí hlavních postav a nechybí ani psychologická linka. Pochvalu zaslouží i hudební podkres, který nijak neruší. Určitě doporučuji.

Začala jsem od konce - poslední díl je první knihou autorky, kterou jsem si poslechla. A navnadila mě. Kniha se rozjede už poměrně na začátku, za chvíli je z toho pár mrtvol a přibývá otazníků a okolností, které poukazují na to, že hrozí nebezpečí i rodině vyšetřovatelky. Příběhu nechybí ani návnada/slepá ulička, která má navést k nesprávnému pachateli, ani náhled do soukromí hlavní hrdinky, která ne a ne se vzpamatovat z dramatických událostí z její minulosti. Korunu ovšem celé knize dává načtení Lukášem Hlavicou, který je v současné době mým TOP interpretem a jeho styl prostě nemá chybu. Doporučuji i jako poslech bez znalosti předešlých dílů, v knížce je dost vodítek, aby si čtenář mohl udělat obrázek o tom, co se asi odehrálo dříve. Já jdu každopádně vyhledat ostatní díly ;)

Děj je tak nějak podobný všemu z vesmíru a nic objevného jsem ani nečekala. Protomolekula mě moc nebere a bylo celkem jasné, že to, co nějak na první pohled vypadá, se vyvine v něco úplně jiného :-) To, co mě na knize ale bavilo, byli interpreti. Obvykle vícehlasé knihy neposlouchám, ale tady jsem udělala vyjímku a byla jsem mile překvapená, že mi ani ženské hlasy nevadily. Děj je vyvážený, je v něm dost akce jak muže proti muži, tak vesmírné lodi proti vesmírné lodi, je prostor pro emoce, dokonce i lásku nebo politiku, ničeho ale není zbytečně moc a děj pěkně plyne. Jako oddychový poslech doporučuju.

Jestli na něčem tahle knížka stojí, pak je to pan Procházka. Je jednoduše dokonalý. Je to interpret, u kterého mi nevadí, jak mění hlasy podle toho, která postava mluví, umí to skvěle. Jeho vyprávění nemá chybu a věta "Haha, Slooney a Clooney, to si snad děláte prdel!?" mě rozsekala :D. Je to zkrátka zase koncert. Příběh jako takový je vlastně jednoduchý. Klasický dokonalý hlavní hrdina, který skvěle předvídá, zabije člověka (nebo hned několik najednou) i jen pohledem a přežije, i kdyby se proti němu spiknul celý svět. Ale nevadí to. Knížka je sice nenáročná, ale pěkně odsýpá a dobře se poslouchá (teda až na hudební předěly, ty mi k ní nějak nešly). Zabíjení je tam dost, ale není to prvoplánovitý krvák. Jako oddychovka za mě bezva.

Ta knížka je mrazivá. Když si jenom představím, že by tohle mohla být realita, je mi těžko a současně jsem ráda, že žiju tak jak žiju a tam kde žiju (a doufám, že jenom tam!) Knížka mě naprosto uchvátila, pan Hlavica je perfektní a posouvá příběh o level výš jen svou interpretací. Děj má super dynamiku, s každou kapitolou roste napětí. Kniha je parádně popisná, člověk se úplně vžívá do pocitů a prožitků hlavního hrdiny. Poslech vřele doporučuji.

Perfektní poslech. Postav je tak akorát, příběh se postupně vyvíjí a rozplétá a zase zaplétá. Když už to vypadá, že je vše jasné, zjistíte, že není, zkrátka člověk musí poslouchat dál! Interpretace Aleše Procházky je dokonalá, já jeho hlas prostě zbožňuju a k téhle knížce se skvěle hodí. Určitě doporučuji!

Za svou čtenářskou "kariéru" jsem přečetla jen několik málo sci fi. Nelákají mě. Ale když už se zlákat nechám, mám obvykle štěstí. U téhle knížky jsem byla hodně na rozpacích, jestli po ochutnávce i zakoupit, protože upřímně, robotický tygr jakožto hračka, společník a hlídač malého kluka, mě k příběhu nejen nenalákal, ale spíš odrazoval. Zvědavost ale převládla a díky bohu za to! Je to kniha o tom, čeho by se mohly budoucí generace dožít? Možná...(kéž by ne). Zajímavý je námět, svižný je děj, popisnost násilí tak akorát - je jí dost, aby si člověk situaci dokázal představit jako by se jí účastnil, ale není to prvoplánovitý krvák. Hlas interpreta se skvěle hodí, ten, kdo potřebuje happy end, si ho taky najde, co víc si přát. Určitě doporučuji a kouknu po dalších knížkách autora.

U knížky jsem si nejprve stáhla ochutnávku a i když mě na první dobrou moc nezaujal hlas interpreta, příběh ano. Ochutnávku utnuli tak akorát! Chtěla jsem vědět, co bude dál. Kniha pro mě nebyla takovou, co prostě musíte poslouchat ve dne v noci, ale měla příjemný spád a i když hlas pana Hrušky prostě nejde k chlápkovi před důchodem, poslech byl nakonec hodně fajn, včetně hlasu interpreta, který je sám o sobě zajímavý a poslouchavý. Kniha nemá moc postav, v jejichž jménech by se člověk motal, hlavní hrdina není superhero, co všechno ví, všechno zná, všude byl a zabije 5 útočníků najednou jenom tím, že zakašle. Děj se pěkně rozvíjí, nitky se hezky skládají , otázky se vyjasňují a i pár myšlenek, které by měly lidstvo nutit k zamyšlení, se najde. Jako plus hodnotím i hudební předěly - nerušivé, hezké.

Neuvěřitelné, co lidé vydrží, co jsou ochotni ukrojit ze svých životů pro blaho svých dětí. Knihy, jako je tato, si čtu, když mám pocit, že je ke mě svět nespravedlivý, že se mi nedaří, cítím se jako oběť. A jsou to příběhy jako tento, které mě vrátí nohama na zem a já si můžu naplno uvědomit, jaké štěstí mám, že žiju zrovna tak, jak žiju. Že jsem zdravá, soběstačná. Co víc si může člověk přát. Rodiče Dorotky a mnoha dalších postižených dětí mají můj absolutní obdiv!!! Kniha je krásně napsaná, vyprávění manželů Trojanových úžasně podané. Tohle by si měl přečíst každý!

Mám naposlouchané zatím všechny knihy a ani tahle nepřekvapila - byla prostě zase dobrá! Akční knížka se správným tempem, zajímavým námětem, zápletkami, vyústěním ve zdárný konec. Líbil se mi návrat do minulosti, trochu to Reachera polidštilo, i když i tady jsem z něj chvilkami měla pocit, že je spíš superman křížený se Stevem Jobsem. Každopádně to příběhu neublížilo, je to prostě téměř pan dokonalý, pravý klaďas. Rozhodně doporučuji a už se těším a další.

Pecková oddychová knížka. Nejvtipnější mi přišlo, jak přímočaře mi autor vyvrátil prostřednictvím hlavní postavy mou romantickou představu o Indiánech. Když se řekne indián, mnoho z nás vidí krásného, upraveného, "vystajlovaného" Vinetoua, proti tomu to, co popisuje hlavní hrdina, když se mezi indiány dostal, zní až odpudivě....I když, kdo ví, jestli je to pravda....Každopádně jen tiše závidím, jak Malý velký muž proplouvá životem, nic nehrotí, pracuje se situacemi v okamžiku, kdy nastanou, dokáže se přizpůsobit okolnostem, které přicházejí a ze všeho nakonec vytěží maximum. Osobitě napsané, super odvyprávěné, tempo přizpůsobené povaze děje. Byl to fajn oddech od psychotrilerů a detektivek.

Kmotra vnímám jako klasiku, kterou by si měl každý přečíst. Jenže mě mě nějak nelákalo ani nahlédnout do světa mafiánů, ani náhled absolvovat s panem Kaiserem coby interpretem. Má typický hlas, mám ho zaškatulkovaného jako komika, prostě mi to nešlo dohromady. Takže jsem dlouho váhala, jestli si poslechnout aspoň ochutnávku. Zprvu to opravdu nebylo ono, ale už v průběhu ochutnávky mi způsob interpretace přišel vlastně jak šitý na míru. Zkrátka určitě doporučuji, pan Kaiser svým osobitým způsobem vyprávění k dojmu z knihy určitě přispívá. Knížka samotná pak byla příjemným zpestřením mého jinak téměř výhradně detektivkového světa.

Nejsem prvoplánovitý posluchač sci-fi, ale zaujal mě popis knihy, tak jsem zkusila. A už koukám, co dalšího bych poslechla. Zajímavý příběh, tempo tak akorát, zapamatovatelné postavy, fajn hudební doprovod, prostě bezva poslech.

S každou minutou knihy jsem si víc a víc vážila toho, kde jsem se narodila a kde žiju. To, co už v dětství musel budoucí král unést, prožít, vydržet, to, s jakým odhodláním a vůlí čelil obrovským překážkám v průběhu mnoha dospělých let, to je neuvěřitelné, šokující, obdivuhodné. Jsem moc ráda, že jsem to mohla slyšet a chválím i interpretaci pana Fridricha, pro tuto knihu se opravdu hodila. Určitě doporučuji.

Forsyth je prostě moje krevní skupina. Miluju jeho popisné příběhy odhalující zákulisí podsvětí, armády, policie, politiky. Perfektně a detailně vykreslený příběh, který mohl skončit likvidací trhu s kokainem. Mnoho myšlenkových i dějových linií, avšak nematoucích a po čase do sebe skvěle zapadajících. I konec, který občas bývá u jinak zajímavých knih slabinou, je dotažený, domyšlený. Opět mám jen jedinou výtku, a to k hudebním předělům, ty jsou nesmyslně hlasité a nehezké! Jinak všem, kdo už si Forsytha oblíbili, vřele doporučuji.

Ani tahle kniha nezklamala. Moc se mi líbí možnost nahlédnout do sféry, která zůstává drtivé většině lidí utajena. Díky velké popisnosti děje, situací a postav si lze všechno představit jakoby se to dělo na plátně před vámi. Mám to moc ráda. A i když to někomu nevyhovuje, pro mě je to něco, co na knížkách Forsytha oceňuji. Jen hudební předěly jsou moc hlasité. Pan Hyhlík opět skvělá volba a interpretace. Pro Forsytha byl stvořen. Díky za nahrání, už poslouchám další knížku!

Obecně knihy autora mám velmi ráda. To, co někomu vadí, jakási rozvleklost a velká popisnost, je něco, co mě naopak hodně baví. Člověk si prostě nemůže nepředstavovat místa, lidi, situace, když jsou popisovány s takovým detailem. Pan Hyhlík je pro tento typ vyprávění skvělý. Moc mě baví, jak zvláštně frázuje věty, jak čte cizí názvy a jména, prostě je to on a k Forsythovi patří. Jediné, co opravdu nelahodilo mému uchu, byly zvukové předěly. Moc hlasité a nehezké.

Jak se žije člověku, který i v dospělosti žije podle ideálů, pravd a postojů, které mu byly vštípeny v dětství? Jako Owemu. Ta knížka je skvělá. Člověk na jednu stranu nemůže než smeknout před tím, s jakou urputností hájí Owe své postoje a pravdy a celý život neuhne z cesty. Současně si ale občas říká "bože, to je ale mamlas a zabedněnec". Každopádně knížka nutí i k zamyšlení nad tím, jak moc nás všechny ovlivňuje hon za společenským statusem, snaha přizpůsobit se tomu, co je běžné a platné pro většinu, co je zrovna populární nebo společensky korektní. Zkrátka nesmírně zajímavá kniha, která zaslouží plných 5 hvězdiček! Interpretace pana Vlasáka je už jen třešnička na dortu.

Sci fi žánr je zcela na okraji mého čtenářského zájmu a ani si vlastně nevzpomenu, proč jsem si knihu koupila. Rozhodně jsem ale udělala dobře a poohlédnu se i po jiných dílech autora. Kniha je o světě, který jako fakt nechcete, zvláště pokud se narodíte plánovaně jako trubec nebo dělnice! Námět super, zpracování super, děj má šťávu a napětí, jitří fantazii, interpretace pana Ondráčka jak dělaná pro tuhle knihu. Určitě stojí za poslech.

Na každý příběh od Olsena se těším. Propracovaný příběh, skvělá interpretace, co víc si přát. Ani teď nejsem zklamaná, příběh je opět neotřelý, skvěle navyprávěný, má spád tak akorát, napětí tak akorát, jedinou chybou je, že zas budu dlouho čekat na další. Poslech určitě doporučuji!

Interpretace pana Procházky je super! Obvykle mi moc nevyhovuje, když interpret mění hlasy, ale tady jsem se opravdu bavila. Pro mě to byl vlastně faktor, díky kterému jsem knihu doposlouchala. Přiznám se, příběh mě úplně nechytil, knihu jsem odložila a zas se k ní vracela, ale pan Procházka mi nedostatek vtažení do děje vynahradil. Nečekejme náročné čtení a adrenalin, nicméně jako oddechovka fajn.

Těšila jsem se hlavně na pana Stránského, toho mám jako interpreta moc ráda. Příběh se k jeho stylu interpretace opravdu hodil, nicméně na mě byl tentokrát přednes trochu moc rozvláčný. Kniha, i když vypráví o prostředí, které je už v principu akční, na mě tím dojmem nepůsobila, nicméně námět i příběh jako takový je velmi zajímavý, kniha mě bavila a hodnotím jí pozitivně. Jen nenaplnila úplně očekávání a wow efekt se nekonal.

Nebýt pana Bareše, asi bych knihu nedoposlouchala. Slyšela jsem zajímavý pohled do nesmírně těžkého období lidské historie s detailním popisem nejrůznějších situací a celé atmosféry té doby, nicméně mnohokrát opakovaně zmiňovaná fakta mi kazila celkový dojem z knihy. Přišla mi tak trochu uměle natahovaná. Co ale dojem vyvážilo, byla interpretace pana Bareše. Ta je prostě jedinečná. I tady exceluje a prostě ho musíte poslouchat dál a dál.

Vlastně nevím úplně co napsat. Knihu jsem zkusila prostě jen podle toho, že jí namluvil pan Stránský. Je plná zajímavých informací, myšlenek, člověk se nevyhne zamyšlení nad smyslem života, nad tím, v jakém světě žije. Přesto ve mně, na rozdíl od mnoha ostatních hodnotitelů, nezanechala hlubší stopu. Možná za to může hlavní hrdina, který je na můj vkus tak nějak moc dokonalý. Ano, jeho dokonalost vychází z hlubokých a intenzivních životních zkušeností nejrůznějšího rázu, na mě je to ale nějak moc. Největší devizou knihy je interpretace pana Stránského, ten nikdy nezklame a i tady je výborný!

Udělala jsem tu chybu, že jsem si Spasitele přečetla prvního a Marťan přišel až nyní. Kdybych si bývala poslechla Marťana prvního, asi bych byla absolutně nadšená a moje nadšení by Spasitelem jenom vygradovalo, takhle jsou moje pocity smíšené a cítím lehké zklamání. Spasitel to prostě není. Mrťan je fajn knížka, s hlavním hrdinou prostě člověk musí cítit, neskutečně mu fandí a říká si, jak byl autor prozíravý, když mu jako botanikovi nadělil i tak hluboké vědomosti fyziky. Protože bez nich by byl tam, kde se dle svých vlastních slov párkrát během své krkolomné cesty ocitl. Nicméně nesrovnala jsem se po celou dobu se stylem interpretace hlavního hrdiny. Je na mě příliš uspěchaná, nesedí mi ani hlas a to pochopitelně není pro celkový dojem úplně dobře. Pokud se od toho ale odpoutám, líbí se mi děj, tempo knihy, líbí se mi popisnost (není jí na mě přespříliš jako to zaznělo jinde v recenzích), napětí tak akorát, líbí se mi, že se člověk, který fyziku odjakživa neměl rád, něco zajímavého dozví a díky tomu svůj pohled na tento obor poopraví - koneckonců hlavnímu hrdinovi zachránil život! A super je i interpretace pana Vondráčka, druhého z vypravěčů. Takže. Doporučuji, kniha je určitě zajímavá a napínavá. Jen si nechte Spasitele až na potom.

Ještě nikdy jsem neudělala to, že bych psala recenzi ještě před doposloucháním knihy. Teď to musím udělat. Ta knížka je tak skvělá, kapitolu od kapitolu lepší a lepší! Prostě jí musím ohodnotit už teď, a to nejsem ani v polovině. Je to fuk, protože tuhle knížku prostě musím poslouchat jen pro ní samotnou. Ať už jste příznivcem jakéhokoliv žánru, tohle se vám bude líbit. Příběh samotný, styl vyprávění, tempo děje, hudební předěly, které neruší, všechno. Popisy myšlenek a situací úplně bouří fantazii, všechno uvidíte jako byste byli na místě vy. Myšlenky jako takové současně nutí k zamyšlení a úvahám. Stávalo se mi, že jsem se ztratila v ději, protože jsem se prostě zamyslela a přestala vnímat. Téma je vážné, protože reálně hrozí vyhynutí lidstva, přesto je ale kniha také plná jemného humoru, nadsázky, je to prostě bomba. Paradoxem možná je, že když jsem slyšela ukázku, tak mi přišla stylizace pana Hlavici taková jednotvárná, utahaná. Pokud budete mít stejný dojem, nenechte se tím případně odradit, ten přednes se ke knize nakonec tak hodí, že budete nadšení. Jestli je nějaká knížka must have, pak tahle.

Ani tahle kniha nevybočuje z nastaveného standardu a zcela naplní očekávání posluchače. Bohužel já už jsem asi knih autora přesycená, chybí mi wow efekt. Děj je napínavý do poslední chvíle, vraždící maniak je velmi nápaditý ve způsobech páchání svých činů a hlavního hrdinu zkouší jak se sluší a patří. Nicméně na mně už to působí tak nějak že je toho moc. Kniha je vlastně postavená jen a pouze na detailním popisu vražd a myšlenkových pochodů pachatele, příběhem jsou samotné zločiny, chybí mi hloubka, nějaké sdělení, něco, co nedokážu zcela přesně popsat. To, co se dá od autora čekat, kniha splňuje a pokud by byla mou první, pravděpodobně by mě i nadchla fantazie vraha při plánování a páchání zločinů. První knihou ale není, a tak nemohu hodnotit víc, než hodnotím. S další autorovou knihou si dám pravděpodobně na čas...

Knížka nezklamala. Zajímavý příběh umístěný do prostředí českých zlodějíčků a nešťastných existencí, dobrá zápletka, postupně se vyvíjející děj, spád tak akorát. K tomu vynikající interpretace Martina Preisse, který vždy příběhu dodá ještě přidanou hodnotu. Kdo nečeká strhující děj s grand finale, ale má zrovna náladu na příjemnou nenáročnou detektivku, kde netečou litry krve a příběh nestojí na detailním popisu brutálních vražd, nebude zklamán.

Povedená detektivka. Velmi zajímavý příběh s nahlédnutím do vojenské minulosti hlavního protagonisty a života vietnamských veteránů. Trocha té romantiky Harryho Bosche také nemine, ale hlavně děj je napínavý, postupně se rozvíjející s přicházejícími informacemi a indiciemi, kniha se poslouchá sama. Pochopitelně svou zásluhu na tom má pan Prais, jehož projev se ke knize opravdu hodí a musím souhlasit s některými z ostatních recenzí - škoda, že nenamluvil všechny Connellyho knihy.

Stejně jako předešlé knihy od autora, je i tahle opravdu fajnová. Baví mě uvolněný styl, kterým je psaná, její humor, postavy, které si na nic nehrají, děj má spád, ale není to křeč. Líbí se mi i rozpracování postavy Bunnyho, na kterého jsem trochu poupravila od poslední knížky názor. Top na celé knize je ale především styl, kterým je namluvená. Psali jí určitě pro pana Švarce, perfektně mu sedne a jeho nezaměnitelný hlas jí povyšuje o level výš. Doporučuji všechny díly, tenhle poslední nevyjímaje.

Vlastně nevím, co moc napsat o ději knihy jako takovém. Zločin, který se vymyká svým rozsahem místu, kde se stal. Zločinec, který se vymyká svým perfekcionismem, chladným kalkulem a svou "výkonností" všemu, s čím se místní policie setkala. Příběh vyzývající k zamyšlení nad tím, kam se svět řítí. Líbí se mi způsob vyprávění i příběh jako takový a nevadí mi, že kniha nemá happy end. Z čeho jsem navíc naprosto nadšená, je interpretace pana Vlasáka. Knihu poslouchám hned podruhé, nemůžu se ho nabažit! Je excelentní, jedinečný, jiný, pro knihu naprosto perfektní, povyšuje ji o level výše. Pana Vlasáka rozhodně přidávám na svůj seznam pár top interpretů a jdu hledat další knihy tohoto autora.

Perfektní knížka! Zajímavou, záživnou formou nám umožňuje nahlédnout pod pokličku psychiatrické praxe. Nesmírně zajímavé pro mne byly zmínky o všech možných testech, principech zkoumání lidské psychiky, popisy osobních zkušeností autora. Ještě zajímavější je ale nutkavost myšlenek, kdy člověk sám nad sebou přemýšlí v kontextu toho, co zaznívá a neubrání se otázkám, do jaké míry je on sám psychopat, v jakých situacích, jestli je to málo nebo moc, kdy by se hodilo přidat nebo ubrat. Knížka mě nesmírně bavila a výběr interpreta jí jen podtrhuje. Tleskám, doporučuji.

Opět kniha plná napětí, opět originální (dá-li se to tak vůbec popsat) způsoby vražd, opět detailní popis všeho, co popsat lze. Kdo má od autora více "načteno", ten ví a nebude zklamán. Přiznám se, že když se ukázalo, kdo a proč vraždy páchá, chvíli jsem se přistihla, že mu asi i rozumím a chápala jsem jeho motivy. Lidé umějí být zlí a umějí zraňovat. To, že to dělají někdy i vědomě, je o to horší. A když se tato zranění týkají naší rodiny, jitří to emoce více, než cokoliv jiného. V knížkách čtených Jakubem Saicem mi obvykle nevyhovuje jeho udýchanost. V této knize mi to nevadilo. Vlastně jediná má výtka by patřila hudebním předělům, stejně jako vždy jsou na mě moc hlasité a hudba se mi nelíbí. Ale to je čistě subjektivní dojem, knížka je stejně dobrá jako ty ostatní, určitě doporučuji!

Jsem absolutně nadšená. Knížka má úžasný spád, je skvěle namluvená Martinem Preissem. Příběh o tom, jakou sílu mají sociální sítě a jak jedno rozhodnutí změní člověku život. Příběh je tak napínavý, že skoro nejde přestat poslouchat. Neustále jsem bojovala s tím, že chci poslouchat dál, ale chtěla jsem si i knihu šetřit, protože je tak skvělá a já si jí chtěla užívat co nejdéle. To, co se dělo hlavnímu hrdinovi, mě neuvěřitelně vtáhlo, prožívala jsem s ním zoufalství z bezmoci, strach, všechny jeho emoce a kapitolu od kapitoly žasla nad tím, co všechno se může stát. Člověk si uvědomí, kolik on sám ze svého soukromí dává všanc díky svému virtuálnímu životu. Kéž bych narazila na další knihu tohoto autora!

Nevím, kdo za to může víc, jestli autor, nebo Igor Bareš se svou dokonalou interpretací, ale knížka je skvělá. Náhled do zákulisí fungování nemocnice, šokující poodhalení toho, jak strašným způsobem může jedno rozhodnutí nebo opomenutí změnit životy pacientů, kteří přišli do zařízení hledat pomoc a zcela důvěřují týmům, které se o ně starají...Knížku jsem doslova vdechla. Příběh je poskládán z pohledu lékařů nemocnice a současně z prožitků několika lidí a jejich blízkých, kteří jsou vystaveni osudu, jenž do svých rukou lékaři berou. Všechny spojuje jedna nemocnice. Příběh je to velmi silný, propracovaný, některé části šokující a mrazivé. Igor Bareš je pak třešničkou na dortu. Knihu rozhodně doporučuji.

Přiznám se, že u téhle knihy nemám moc co napsat. Možná to, že by si jí měl každý přečíst. Abychom si začali méně stěžovat na to, jaký máme život. S životem hlavních hrdinů by, myslím, měnil málokdo. Příběh ve mě vyvolává pocity úžasu nad sílou a důkladností státní mašinérie, bezmoc nad bezvýchodností situace a husí kůži z představy, že by se to opravdu stalo. Kniha nese jednoznačný rukopis Aleny Mornštajnové, přesto je nějak jiná, nedokážu ale popsat čím. Ostatní knihy jsem doslova zhltla, u téhle to tak nebylo, přestože příběh je silný. Každopádně ani tato odlišnost nemění nic na tom, že výsledek z poslechu je identický s výsledkem poslechu všech ostatních knih - nevěřícné pokyvování hlavou, úleva nad tím, že děj knihy není realita a obdiv nad tím, co všechno člověk vydrží.

Všechny díly z pera Chrise Cartera jsou drsné, u tohoto mám ale pocit, že autor zašel nejdál v popisnosti. Nicméně, kdo má něco od Cartera naposloucháno, přesně ví, do čeho jde, ani tato kniha nevybočuje z řady. Surové zločiny, detailní popis míst činu i myšlenek aktérů. Není to pro mne knížka, od které bych se nemohla odtrhnout, ale příběh je zajímavý, má spád, nechybí zvraty, halda krve i emocí, za mě i vrah byl překvapením. Plusové body u mě má pan Saic. Jeho dýchavičnou interpretaci opravdu nemám ráda, pár knih jsem díky tomu nedoposlouchala, ale tady mě nijak zásadně nerušila. Co mě bohužel ruší vždy, a ani tady to nebyla výjimka, byly hudební předěly. Ke stylu knihy se asi hodí, ale mě prostě vadí. Jsou hrozně hlučné, nehezké, s těmi se asi u Carterových knih nesžiju nikdy. Celkově ale knížku určitě doporučuji, kdo má tento styl rád, nebude zklamán.

Velmi zajímavý příběh o tom, jak jednoduše se člověk zaplete do spárů podsvětí a jak mu to ovlivní celý další život. Knížka se opravdu dobře poslouchá, postav je tak akorát, aby se v tom člověk neztrácel, děj je dynamický, hudba ho pěkně dokresluje a Martin Stránský samozřejmě bezchybný. Nechybí ani závěrečné překvapení, kterým se opravdu pomyslný kruh uzavře. Poslouchala jsem jak to šlo, až jsem si pak musela uměle vytvářet harmonogram poslechu, abych si knížku pošetřila ještě o pár dní déle. Kdo hledá napínavý, členitý příběh zasazený do domácího prostředí v 90.letech plných změn, našel.

Když objevím knížku namluvenou Martinem Stránským, vím, že se mi nejspíš bude líbit. Prostě proto, že jí namluvil on. S tím jsem přečetla i tuto knihu. Líbila se mi zápletka, zaujala mě i postava vyšetřovatelky a prostředí, ve kterém se příběh odehrává, vhodné jsou i hudební předěly. Odkazy na slovenský původ vyšetřovatelky byly ozvláštněním navíc. Kniha se poslouchala dobře, má přiměřený spád, rozuzlení nepostrádá drama. Kdo má rád krimi, ale přitom nepotřebuje prvoplánovité krváky a duši drásající dramata, neměl by být zklamán.

Knížku jsem zakoupila díky vysokému ratingu, když jsem hledala, co zajímavého bych si mohla poslechnout. Je zcela mimo můj primární zájem, ale velmi rychle mě nadchla. Popisná tak akorát, svižná tak akorát, hudební předěly vhodné, dokonce i pan Švarc, kterého jinak nevyhledávám, mi sem perfektně sedne. Kdo hledá příběh, který by vydal na několik životů a popisuje jak pozlátko moci a peněz, tak žumpu, které se s tím pojí, už hledat nemusí! Mnohokrát jsem se přistihla, jak jsem kroutila nevěřícně hlavou nad tím, co všechno je možné a čeho jsou lidé schopní. Určitě doporučuji!

Skvělá kniha. Pro mne nesmírně zajímavý mix krimi, náhledu do světa terorismu a tajných služeb. Velmi mi vyhovuje forma vypravování z pohledu hlavního hrdiny, několik dějových linií i styl vyprávění. Hudební doprovod výborně dokresluje děj, neruší. Třešničkou na dortu je pak pochopitelně interpretace Martina Stránského. Kniha je dlouhá, ale rozhodně ne zdlouhavá! Všechno je vyvážené, posluchač se dozví všechno, co potřebuje, přitom nic navíc. Je to napínavé tak akorát, vypravovací pasáže nejsou zdlouhavé, vhodně se střídají s akci, prostě nejde nebýt zvědavý, jak to bude dál. Od knihy se mi jen velmi těžko odcházelo, poslouchala jsem jak jen to šlo! Určitě se k ní vrátím!

Tuto klasiku mnozí z nás četli v knižní podobě. Já se k ní po mnoha letech vrátila právě formou této audioknihy. A opět mě vtáhla do děje, člověk si nemůže nepředstavovat ten pocit zmaru, bezmoci, nemůže zůstat lhostejný k tomu, co hrdina prožívá ať už se bavíme o psychickém nebo fyzickém teroru. Mnohokrát mi přišel na mysl známý výrok " Je to hnus, velebnosti". Vlastně jediný dobrý pocit, který ve mě ta kniha probouzí, je z toho, jak je dobrá a její velmi pěkná interpretace. Ale to je vlastně nejdůležitější! Knihu určitě doporučuji už jen proto, že si díky ní člověk připomene, jak dobře se vlastně má.

Povedený akční příběh. Hlavní hrdina je uvěřitelný, samozřejmě nejlepší z nejlepších, ale takovým pěkným způsobem, bez zbytečných pozlátek, žádný robocop, ale "obyčejný" chlap, který se i na ženskou podívá. Kniha má spád, příběh je poměrně komplikovaný, ale napínavý, udrží pozornost a nutí posluchače poslouchat, i když ví, že už by měl jít spát. Ačkoliv se stane několik brutálních vražd, příběh brutálně nepůsobí. Prostě jen musíte poslouchat dál.

Kromě zajímavého děje, vyzdvihuji interpretaci Vasila Fridricha, o kterém jsem do té doby neslyšela. Skvěle knize sedí! A velmi dobrou službu knize udělal i hudební doprovod, který je perfektně napasovaný.

Na základě poslechu téhle knížky, jsem sáhla i po druhé, kterou Audiolibrix nabízí - je taky dobrá! Je proto škoda, že jich není víc.

Knihu jsem přečetla jako druhou v pořadí. A zase byla super. Jsem unesená z přednesu Vasila Fridricha, o kterém jsem do doby, než jsem náhodně koupila Jatka od Lee Childa, vůbec neslyšela. Děj je zajímavý, hezky popisný, má spád. Jsem ráda, že se objevily sympatie mezi oběma hlavními hrdiny, dle mého to Reachera více zlidštilo, nepůsobil už jen jako robot na řešení problémů. V knize se objevovalo tentokrát hodně popisů toho, jak vést boj zblízka, detailně byly popisovány postupy, kterými Reacher likviduje své protivníky. Kniha byla zajímavým nahlédnutím do tématu vojáků z povolání, které mne normálně vůbec nezajímá.

Nadšená jsem opět z hudebních předělů, oceňuji, že nejsou extrémně hlasité, jak to někdy bývá a ke knize se skvěle hodí!

Jedinou pihou na kráse je úplný závěr, přijde mi takový nemastný, neslaný, prostě konec. Ale na celkovém dojmu z knihy to nic nemění. Bezva čtení, žádný zbytečný krvák, zajímavý děj, dobré tempo a super vypravěč. Určitě doporučuji!

Kniha pro mne bylo taková znouzectnost, protože už nemám co poslouchat od Olsena, Keplera ani Lagercrantze. Děj je napínavý, líbí se mi řazení kapitol, které naznačí vývoj děje a pak se vrací do období před tím, než se děj odehrál, případně je nabídnut úhel pohledu jiného z účastníků děje. Zločiny a jejich popisy určitě uspokojí každého, komu nevadí hodně krve, brutalita a detailní popisy. Kniha je pro mne svým způsobem příjemným překvapením. Až na interpretaci. Hlas Jakuba Saice je sám o sobě fajn, ke knize mi opravdu pasuje, ALE ty hlasité nádechy na začátku vět, to je něco, s čím jsem se nepopasovala po celou dobu poslechu . Stáhla jsem si ukázky všech dalších knížek od Cartera, abych si ověřila, jestli je to standard, nebo jednorázový stav, nemile mne ale překvapilo, že tato kniha je nakonec jednou z těch, u kterých jsou tyto nádechy nejméně výrazné. Pro mne to fakticky znamená, že je to jedna ze dvou knih, kterou od tohoto autora "přečtu", (druhá bude Hovor se smrtí, kde ty nádechy také nejsou tak výrazné) protože tento styl interpretace mě opravdu ruší. Soustředím se na dýchání, místo na děj. Škoda.

Společenská próza není můj oblíbený žánr. Alena Mornštajnová je ale krásná výjimka. Co kniha, to klenot. Tempo příběhu, poskládání příběhu sledem kapitol, styl vypravování, není co vytknout. Včetně interpretace pana Dulavy. Všechny knihy A. Mornštajnové spojuje dle mého heslo "To nevymyslíš". U každého příběhu, a ani tenhle není výjimkou, se častokrát přistihnu, jak prostě jen kroutím hlavou nad tím, co všechno osud nebo jeden chybný krok hlavních postav, může způsobit v životech celých rodin a jejich generací. Tiché roky jsem si poslechla 2x, Hotýlek už také. Aleno Mornštajnová, tleskám!

Snad jen u dalších dvou autorů se mi podařilo, že u pokračování jejich příběhů jsem měla velká očekávání a ta byla naplněna. Helen Fieldsová je prostě boží a do mého vkusu se trefuje bez ztráty kytičky. Všechny ostatní knihy mám přečtené nebo naposlouchané, byly skvělé. Na tuhle jsem se nesmírně těšila a současně se trochu bála, jestli ještě může vymyslet něco nového a neotřelého, co by nesnížilo laťku. Může. Tahle kniha je zase skvělá! Opět neotřelé téma, opět dvě nezávislá vyšetřování, opět napětí a spád od první chvíle do konce. Opět skvělý Jan Šťastný. Musela jsem si nastavit nějaký denní příděl k poslechu, jinak bych to prostě poslechla všechno najednou. Kdo četl kteroukoliv knihu z řady, nemusí se bát zklamání. Autorka, ačkoliv má už pár příběhů za sebou, dokázala opět nadchnout, zaujmout. Kéž by se studnice jejích námětů nikdy nevyčerpala, protože jí bych mohla poslouchat pořád.

Už při prvotině Helen Fieldsové jsem žasla nad originalitou zločinů. Kniha si mě získala hned od první "stránky" a to trvalo až do konce. Neotřelý zločin, popisnost tak akorát, aby člověku pracovala představivost na plné obrátky, ale neměl pocit, že kniha je vlastně založená jen na popisu jatek. Když jsem kupovala tento díl, říkala jsem si, jestli je možné jít ještě dál a vymyslet zase něco originálního. A odpověď? Ano, je! Když jsou první díly skvělé, nemám velká očekávání, ale tahle kniha je pecka. Od začátku do konce. Opět originální, skvěle, ale vkusně popisné, napínavé a jako třešnička interpretace pana Šťastného. Co víc si přát!

Všechny předešlé díly série jsem si přečetla v knižní podobě a moc mě bavily. U poslední jsem se rozhodla pro změnu. Možná jsem ale měla dát na pochybnosti, které jsem měla už při rozhodování o nákupu audioknihy. Obecně nemám ráda ženské interprety v kriminálních příbězích a už v ukázce mi hlas paní Žákové prostě nezapadal. Hlas má moc hezký, ale její interpretaci prostě slyším v kategorii pohádek. Pro detektivku/krimi mi nesedí. Dalším "ale" byly hudební předěly, které mě rušily už v ukázce. Přesto jsem knihu zakoupila, protože interpretace Martina Stránského mi naopak zase sedí na maximum a v kombinaci s očekáváním dobrého děje jsem prostě pochybnosti přešla. Jestli byl můj poslech ovlivněn uvedenými "neduhy", těžko říct, nicméně první dvě třetiny jsem nedokázala udržet plnou pozornost, děj se nikam nevyvíjel, nedával mi smysl, neviděla jsem tam nitě , které by vyvolávaly zájem poslechnout si, jak to bude dál. Stávalo se mi, že jsem najednou zjistila, že vlastně nevím, o čem se mluví a musela se vracet. Více v pasážích s paní Žákovou. Nedokázala jsem rozklíčovat, na základě jakého pravidla se střídá interpretace paní Žákové a pana Stránského ( a to ani po druhém poslechu) a vlastně nerozumím ani tomu, proč knihu nemluví jen pan Stránský. Jestli mě kniha chytla, tak v poslední třetině. Tu vřele doporučuji, tehdy jsem se dokázala odpoutat i od toho, že mi nesedí paní Žáková, že každou chvíli řvou ty hudební předěly a konečně jsem začala mít chuť vědět, jak to dopadne.

Když jsem knihu doposlouchala, rozhodla jsem se jí poslechnout celou znovu. Bylo to příjemnější, právě díky tomu, že už jsem vlastně věděla, kam kniha směřuje, znala jsem rozuzlení, takže mi i ty první dvě třetiny knihy, které bych klidně při prvním čtení prostě vynechala, začaly dávat smysl.

Co ale působilo stále rušivě byly hudební předěly. Hlasité, agresivní, ošklivé. Pokud jsem knihu poslouchala před spaním, stávalo se mi, že mě probudily.

Co napsat závěrem. Příběh je fajn, jen se na můj vkus dlouho vleče a nikam nevyvíjí. Pokud tohle pominu, tak zbytek knihy je přesně tím, co jsem čekala pro přečtení prvních dvou knih ze série. Tam už jsem viděla autorův rukopis. Interpretace paní Žákové byla dle mého krokem mimo. Pan Stránský jako vždy parádní. Kniha sama o sobě není nakonec špatná, koneckonců jsem jí poslechla dvakrát, ale kdybych mohla volit znovu, raději bych si jí přečetla jako ty dvě předchozí v knižní podobě.

I tato kniha naplnila očekávání , která jsem jako čtenář všech jeho knih měla. Pokračuje v nastavené úrovni a potvrzuje kvality, které čtenář očekává. V knize nenajdeme žádné zásadní drama, u kterého by nám krev tuhla v žilách, přesto je příběh čtivý a čtenář chce vědět, co bude dál. Nejsem úplně zastáncem toho, aby interpret měnil hlasy v závislosti na tom, kterou postavu zrovna mluví a názor neměním ani po této knize, nicméně pan Vondráček je v tomto ohledu umírněný, takže i pozměňování hlasu není rušivé, prostě to tak nějak k němu, a tudíž i Deaverovi, patří. Pokud bych měla shrnout, knihu jsem sice úplně nehltala se zatajeným dechem, ale užila jsem si jí, bavila mě a mé doporučení určitě získala.

Kniha z úplně jiného žánru, než standardně poslouchám. Koupila jsem díky náhodně vybrané ukázce, ve které mě zaujal, pro mě nesmírně zábavný, styl interpretace Otakara Brouska ml. Příběh mi přišel zajímavý, i to, že je děj vyprávěním hlavního protagonisty. Bavil mě ale tak nějak jen do poloviny knihy, pak už můj zájem opadal. Nevím přesně, zda to bylo tím, že už pak byla kniha taková až moc věcná, nebo bylo evidentní, kam děj směřuje...Každopádně jestli kvůli něčemu stojí si knihu poslechnout, pak kvůli panu Brouskovi - sedí mu!

Bomba! Z knihy jsem nadšená! Námět, vypravěčský um Igora Bareše, spád, ta kniha mě prostě nadchla. Poslouchala jsem jak jen to šlo, pořád mě zajímalo, co bude dál, kam až to může zajít a jaké bude mít celý příběh rozuzlení. V knize není nic zbytečné a pro mě ani nic navíc. Co víc dodat, můžu jen doporučit!

Na další knížku Tima Weavera jsem se neskutečně těšila! Bohužel tento příběh mi vůbec nesednul. Už od začátku pro mne kniha neměla spád, nikam se nevyvíjela, nic se nedělo, příliš dlouhé bylo období sbírání informací a větvení děje. Ani interpretace mého nejoblíbenějšího Igora Bareše tomu nepomohla, takže první polovinou knihy jsem se doslova protrápila, nechtěla jsem se smířit s tím, že by to nebylo dobré. Byla to prostě a jednoduše nuda. Díky bohu aspoň druhá část se konečně rozjela, začaly do sebe zapadat kostičky skládanky, objevovaly se dějové linky, které upoutaly pozornost a vzbudily očekávání, co se z toho nakonec vyklube. Děj gradoval a měl spád, konečně to bylo to, co jsem čekala od celé knihy. Nicméně hodnotím-li celkový dojem, pak nemůžu zapřít zklamání. Ale nevzdávám se, jdu hned do další knihy a věřím, že to bude zase ono!

Knihu jsem vybrala jen proto, že ji mluví Igor Bareš, můj nejoblíbenější interpret. O to milejší bylo zjištění, že kniha je zajímavá! Zaujal mě námět, pro mě neotřelý, i příběh jako takový. Vyhovovalo mi tempo, jakým se věci zdánlivě vyjasňovaly a pak přišel zlom. Moc mě bavily ty pasáže, které jsou pojaté jako audionahrávky. Už poměrně záhy jsem si sice myslela, že jsem tomu přišla na kloub, ale jak jinak - všechno bylo jinak;) Příběh je vystavěný až do konce, žádný konec jen proto, aby nějaký byl. No a třešničkou na dortu je opět výkon pana Bareše - TOP. V kostce - zajímavý příběh, odpovídající tempo zaručující tak akorát napětí a zvědavost, co bude dál a skvělý výkon interpreta. Za mě plné hvězdičky.

Autora jsem dosud neznala, knihu jsem si vybrala jen podle názvu a obalu. Už po poslechu ochutnávky jsem si ale zamilovala interpreta. Jeho styl přednesu mi prostě sednul. Vůbec mi nevadilo pozměňování hlasu, když mluvil různé postavy, i když obvykle to beru jako přitěžující okolnost při hodnocení knih. Ta nenucenost, vkusnost, vystižení emocí, nepřehrávání - nic mi nevadilo. Výkon interpreta je významná část toho, proč hodnotím knihu takto vysoko. Děj i námět je zajímavý, dobře se poslouchá, udržuje jistou míru zvědavosti, popisy událostí jsou barvité. Dobře je uchopena i retrospektiva, návraty do minulosti jsou jasné, přesně ohraničené kapitolami, takže se člověk neztrácí v ději. Nejzajímavější byl za mě ale až konec, ten jsem si užila. Přistihla jsem se, že se pousmívám při určitých situacích, že mám tendence komentovat to, co se právě dělo,... tam jsem cítila vtažení do děje asi nejvíce. Knihu určitě doporučím, i když bych jí asi primárně nenazvala mysteriozním thrillerem.

Do četby tohoto dílu jsem šla s rozpolcenými pocity s ohledem na množství recenzí, které nebyly pochvalné. Ale řekla jsem si, že nebudu předjímat a přesvědčím se. Musím ale konstatovat, že minimálně lehké zklamání se opravdu dostavilo. Hned na úvod mi nevyhovoval ženský hlas. Alexej Pyško jako mužský hlas super a být tam jen on, dám interpretaci 5 hvězdiček. Ty ale ubírám za ženskou roli. Interpretace je fajn, nevadí mi interpretka jako taková, její projev je Ok, ale nesedí mizkrátka přítomnost ženského hlasu. Koncept poslechu mi kazí. Děj jako takový je rozvláčnější, chybí mi ta parádní akce prvního dílu, andrenalin. Tím, že jsem knihu neposlouchala v kuse, se mi stávalo, že jsem kvůli rozvleklosti a na můj vkus trochu velké popisnosti (která ale bohužel neburcuje fantazii jako v prvním díle), ztratila nit a musela si naposlouchat zpátky, abych se chytla. Jelikož si chci poslechnout i třetí díl, tak jsem doposlouchala. Jako zvuková kulisa fajn, ale očekávání, která vzbudila fantastická první kniha, se naplnit nepodařilo.

Tento žánr vůbec neposlouchám, knihu jsem vzala na milost až když jsem neměla nic jiného, po čem bych sahla . A byla skvělá! Způsob vyprávění prostě burcuje fantazii, všechno vidím jasně jako bych byla na místě já sama. I interpret je skvělý, i když z počátku mě jeho hlas vůbec neoslovil. Kniha je současně drsná i filozofická, otvírá mnoho otázek týkajících se lidské existence. Jsem nadšená, vřele doporučuji.

Opět parádní kousek. Rozjezd trochu pozvolnější, asi "nejnudnější" z autorových knížek. Ale knížka jako taková je opět skvělá. Sedí mi děj, interpret - Martin Stránský prostě k Lagercrantzovi patří, nevadí mi akční scény (hlavně ty, kde je popisováno mistrovství Lisbeth v jízdě na motorce) sem tam přitažené za vlasy, nevadí mi ani hudební předěly, které u některých knížek ruší. Pevně věřím, že i když autor avizoval, že toto je poslední knížka o Lisbeth, svoje rozhodnutí přehodnotí! Moc by mi chyběl!

Ani tato kniha nezklamala, vysoký standard předchozích autorových děl zůstal. Ačkoliv obecně mě hudební předěly ruší, tady se mi moc líbily, i když by mohly být tišší. Typický hlas interpreta mi sedí, baví mě, jak mění hlasy. Děj je fajn, graduje, nechybí vypjaté situace ani zvraty. Nezklamal ani závěr, se kterým občas autoři bojují. Rozhodně doporučuji.

Knihu jsem četla hned jak vyšla, dle mého nejlepší příběh od Keplera. Představa, že jsem některou z těch uvězněných obětí....brrrr....Teď jsem si pustila i audioknihu pro připomenutí. Příběh strhující až do samého konce, i přes to, že ho už znám. Jelikož mám ráda knihy s jasným koncem, jsem ráda, jak detailně je popsáno rozuzlení.

Jediné, na co si prostě pořád nemůžu zvyknout je pan Rímský. Jeho hlas miluji, sleduji dokumenty, které namlouvá, ale tady mi prostě nesedí, interpretace mi přijde až moc, jakoby přehrával. Kdybych nevěděla, jak dobrou knihu poslouchám, asi bych jí nedoposlouchala. Ale nepřičítám to za negativum té knize, je to pouze osobní dojem. Kniha jako taková je skvělá!

Příběh je čitelný a asi jednodušší než jiné Olsenovy knížky, ale neztratil nic na napětí a i tady se mi stávalo, že jsem se prostě nemohla odtrhnout a musela poslouchat dál. No a co by byl Olsen bez Igora Bareše?...Za mne super kombinace!

Knížka mě nadchla. Příběh spletitý, ale ne chaotický, napětí tak akorát, konec nepřehnaný, jasný, dobrý (nemám ráda otevřené konce). Tahle knížka mě bavila stejně jako knížky třeba Larse Keplera, které pro mne zatím neměly konkurenci.