Recenze uživatele Karel

Román výborně zachycuje život německých osadníků usídlených v povolžské oblasti v první polovině 20. století.

Jachyna se nebojí složitých témat – její vyprávění je hluboce lidské, zároveň ale neuhýbá před historickými realitami, které byly pro tuto komunitu často kruté a tragické. Není to jednoduché čtení a audiokniha významně přispěla k tomu, aby bylo dílo pro mě jako čtenáře/posluchače přístupnější.

Autorky styl psaní mi velmi vyhovuje - nekomplikovaný děj s jasnou dějovou linkou, relativně málo postav, ale hlavně výborně vykreslené postavy, doba i nálada.

Přednesu Lukáše Hlavici není co vytknout.

Moc povedená interpretace, která Vás vtáhne do děje. Audiokniha vypráví ty nejzajímavější případy detektiva J. Markoviče. Asi nebyl žádný, který bych neznal, spíše jsem se dozvěděl občas něco nového. I tak to byl ale zajímavý a mrazivý poslech. Zajímavý zejména díky svébytnému stylu autora a mrazivý zejména ve chvíli, kdy Vám dojde, že posloucháte vyprávění o skutečných vraždách mnohdy z Vašeho okolí.

Kniha pro mě byla zajímavá především díky netradičnímu prostředí / námětu. Nedovedu posoudit, jak moc je knižní průmysl toxický, tak jak je popisováno v knížce, ale na mě jako posluchače to fungovalo a vtáhlo mě to do děje. Knihu vnímám trochu jako kritiku současného literárního světa ztvárněného bezohlednou a bezpáteřní honbou autorů a nakladatelů za bestsellery. Tato honba za zisky zároveň nemá úniku.

V příběhu ubírám hvězdičku za konec, který byl takový rychlý a odbitý.

Kniha "Můj život v Severní Koreji" vypráví příběh uprchlice ze Severní Koreji. Je cenným svědectvím o životě pod diktátorským režimem, kde lidé žijí bez jídla, základních hygienických potřeb, peněz, práva na vlastní názor a svobodu. Kniha zároveň ukazuje, jak těžké až nemožné je z tohoto režimu a země uniknout. Na knize se mi líbilo sledovat zejména změnu postojů hlavní hrdinky – od naivní malé holky, která naprosto podlehne ideologii režimu, až po tvrdé vystřízlivění. Hrdince se sice podaří ze země utéct, ale za neadekvátně vysokou cenu.

V nejlepším se má skončit .. a přesně to měl E. Boček udělat než se pustil do psaní tohoto dílu Aristokratky. Oproti předchozím dílům dosti nudné a nezajímavé, nezábavné, táhlé, bez nápadu ... těžko se hledají pozitiva. Dlouho mi trvalo než jsem se zaposlouchal a pak jsem se těšil až bude konec.

Musím ale pochválit interpretaci Veroniky Khek Kubařové, která byla (jako vždy) skvělá.

Kateřina Tučková je výborná současná česká spisovatelka, které patří můj obdiv. Opět skvěle zpracovaný příběh vyskládaný na skutečných příbězích. Za napsáním takto kvalitní knihy jsou schované nejenom výborné vypravěčské schopnosti autorky ale i nekonečné hodiny studování historických pramenů, přeměněné do příběhů vstřebatelných širokou veřejností. Zároveň je kniha výborně namluvená a ty smyčce jako hudební doprovod skvěle zapadly.

Není to audiokniha plnohodnotného Zámku, ale "pouze" jeho dramatické zpracování. To samo je velmi zdařilé. Věřím, že tato forma spoustě posluchačům bude vyhovovat více a stane se tak pro ně Kafkovo klasické dílo "vstřebatelnějším", i když asi ne pochopitelnějším. Pokud ale hledáte klasické kompletní zpracování celé knihy, musíte sáhnout po jiném.

Byl jistě správný krok, že Dan Krejčík využil své divadelní schopnosti a sám si knihu nejenom napsal ale i namluvil. Sama kniha se poslouchá sama a nejde odložit. Dan dovedl s ohromnou lehkostí a pokorou sobě vlastní přiblížit témata smrti, dětské šikany a přijetí syna gaye vlastními rodiči. Při poslechu se často zasmějete a zároveň Vás přiměje se občas zastavit a zamyslet. Moc příjemné překvapení ;)

Kafkův zámek patří mezi klasiku, kterou asi netřeba představovat. Buď Kafku milujete nebo nesnášíte, nic mezi. Já patřím mezi ty, co Kafku hltají a proto jsem se moc těšil na Kafku v podání Kamila Halbicha. Stejně jak je skvělé dílo samotné, je i audio přednes velmi povedený. Vypravěči se povedlo skvěle vystihnout atmosféru románu - jeho temnotu, ponurost, sterilnost, neosobnost a pocit zmaru.

Zajímavý pohled na to, jak se rodí business v hodnotách miliard dolarů, pro někoho snad inspirativní. Zároveň zajímavý pohled pro pro uživatele Spotify, kdy najednou může vidět svoji oblíbenou službu v úplně jiném světle (ne vždy tak pozitivním). Příběh se poslouchal dobře, je moc hezky načtený. Škoda nevyváženosti detailů - na začátku knihy mi přišlo, že se občas píše o zbytečnostech, konec jakoby už docházeli autorům síly, tak to bylo najednou takové jako z rychlíku. Ale i tak doporučuji :-)

Není to můj šálek kávy, ale chtěl jsem se (hlavně vzhledem k aktuálnímu dění) dozvědět více o tomto kusu Země. Nejprve jsem sáhl po knize, moc mi to neubývalo, tak jsem zkusil audioknihu a byla to správná volba. Byl to pro mě sice náročný poslech, kdy jsem si musel často dohledávat spoustu faktů a souvislostí (Což je ale dané spíše mými chybějící znalostmi dějepisu než problém autora). I proto jsem knihu poslouchal docela dlouho a nezařadil bych ji do seznamu "lehké letní čtení".

Nevím jestli jsem si udělal lepší obrázek o tom, proč jsou Izraelci i Palestinci takoví jací jsou. Stejně tak o sobě ani zdaleka nemohu prohlásit, že těmto národům a konfliktu mezi nimi rozumím, ale rozhodně nelituji, že jsem se knihou "prokousal". Bylo velmi inspirativní poslouchat vyprávění nezaujatého novináře, který opravdu ví o čem píše.

Sice starší kniha, ale pravděpodobně pořád dosti vypovídající o tom, jak se (ne)žije v KLDR. Získat svědectví o životě v této zemi je téměř nemožné, buďme proto vděčni za vyprávění N. Špitálníkové (mimochodem i její další knihy stojí za přečtení). Kniha je nejen sbírkou osobních zážitků autorky, ale také cenným dokumentem o politické a hlavně sociální situaci v této uzavřené zemi. Vyprávění je to děsivé, snad si každý po jeho přečtení uvědomí, jak dobře se mu žije. Je až neuvěřitelné, že v 21. století ještě může tak devastující a arogantní režim někde na světě může fungovat.

Audiokniha je velmi dobře načtená, byla svižná, člověk u ní neztrácel pozornost a hltal každé slovo.

S vyprávěním Lucie Výborné se dostane do do rozličných koutů světa - od vysokých hor po nehostinnou Antarktidu. Vyprávění z Antarktidy pro mě byla naprostá pecka (je mým cestovatelským snem se tam také podívat), naopak popisy některých výstupů se mi občas slévají v jeden velký monotónní příběh.

Dost jsem se bál, že kniha bude na mě moc "esoterická", ale nebylo tomu tak. Naopak, Výborná zdařile balancuje mezi duchovním prožitkem a realitou, což mě přimělo k zamyšlení a pozastavení se nad hlubšími myšlenkami, které kniha nabízí, pravděpodobně pro ni v budoucnu sáhnu ještě alespoň jednou.

Velmi pozitivně hodnotím, že audioknihu namluvila sama autorka. Bylo na tom znát, že je Výborná skvělou a zkušenou moderátorkou a zároveň že vypráví příběh, který sama žije.

Jediným důvodem, proč dávám o hvězdičku méně, jsou rozdíly mezi tištěnou knihou a audioknihou - chybějící věty ale i celé kapitoly mi trochu znepříjemňovaly čtení, když jsem se pokoušel číst a poslouchat současně.

Dobrý začátek, který mě bavil. Zaujal mě v knize použitý černý humor, sarkasmus a autorův cynismus s kterým vykresluje všednost dnů a deprese chlápka ve středních letech. Bylo to na mě ale vyprávění příliš depresivní. Tohoto autora asi budete buď milovat nebo nenávidět, já se zařadil ale spíše do skupiny druhé. Tato kniha může být jistě zdrojem silných emocí a kontroverzí, a přimět čtenáře k zamyšlení nad vlastním postojem k životu a společnosti. K interpretaci Otakarem Brouskem ml. nemám co vytknout.

Kinga nezvládám číst, je na mě moc dlouhej, ale audiokniha je skvělá alternativa. Moc příjemný poslech, napínavý a zajímavý a gradující příběh. Zbytečně dlouhý rozjezd, ale pak to byla jízda, kdy nešlo odložit sluchátka.

Za mě velmi kvalitní dílo, nečekané překvapení v současné české próze. Navíc skvěle namluvené. Audiokniha mě chytla a nepustila až na konci. Až mi bylo líto, že kniha skončila a já nemohu osud hlavního hrdiny sledovat dál.

Dílo je to těžké, poslech to není jednoduchý. Skvěle zpracované těžké a náročné téma. Dílo nutí k zamyšlení.

Pro mě jedna z nejlepších knih, kterou jsem letos četl / poslouchal.

Přednes pana Brouska byl velmi příjemný, na rozdíl od přednesu "vsuvek". Ty jako by četl někdo znuděný a mě to vysloveně rozčilovalo. Kniha se dosti táhla, občas jsem se celkem nudil. Některé kapitoly jsem přeskočil na konec, protože se tam podle mě nic moc zajímavého nedělo. Asi to bude i tím, že mě téma armády moc nezajímá, nikdy jsem si jako malý nehrál na vojáky a patřím mezi skupinu těch, kdo měli radost, že už nemuseli nastoupit základní službu. Každopádně autorům projev pro mě byl velmi těžce stravitelný - doteď nerozumím tomu zbytečnému množství vulgarismů. Rozhodně nechci touto recenzí snižovat zásluhy nejen české armády nebo znevažoval silný lidský osud, který autor v knize autobiograficky popisuje, ale čekal jsem více.

Je to vtipné, nenáročné, tak akorát na letní oddech, žádný velký literární počin. Autorky humor a smysl pro ironii mi vcelku vyhovoval, ale časem se mi oposlouchal. Ono i ty vtipy se občas opakovaly. Čím déle jsem knihu poslouchal, tím více jsem se pohyboval na hraně vtipu a autorky negativity a schopnosti stěžovat si úplně na všechno (kromě rumu).

Nelze určitě knihu vnímat jako cestopis, těžko říct co je v knize pravdou, co nadnesenou ironií a co jen pokusem ukázat, jak moc velkou averzi autorka ke Kubě má (a asi měla ještě než vyjela).

Martin Písařík čte knihu s lehkostí, která tomuto typu děl jistě patří. Vážnost a noblesa Alexandra Hemaly pak přednes skvěle doplňuje. Načtené na 1*.

Od Ziburovo cestopisu po Česku však nelze očekávat příliš. Poslouchal jsem venku při svých výletech a jako příjemná lehká a nenáročná oddechovka dobrý. Moc nových zajímavých míst jsem v knize neobjevil. Udivující mi přijde autorovo smysl pro humor - občas se zasmějete opravdu vydařenému a chytrému vtipu, jindy je to spíše přehlídka podprůměrného pokusu u legraci, velké škoda. Podobné je to s vyprávěnými příhodami - některé vydařené, některé průměrné a některé, bohužel, jen tvoří zbytečnou výplň knihy.

První díl Šikmého kostela jsem pouze četl, nemohu tak porovnat interpretaci Jana Szymika (2. díl) a Vilmy Cibulkové (1. díl). S interpretací J. Szymika jsem se chvíli sžíval, první hodiny poslechu ve mně vyvolávaly vzpomínky na školní diktáty. Později jsem si ale na přednes zvykl a vcelku se mi líbil a k tématu knihy mi tak nějak pasoval.

Samotná kniha je delší a mnohem rozevlátější než díl první. Děj zde často plyne zbytečně pomalu, nepřišel mi tak poutavý jako v prvním díle. Od prvního dílu jsem se nemohl odtrhnout, to se mi zde nestalo. I přesto si cením počinu K. Lednické, že pořád velmi stravitelnou románovou formou vypráví nelehký příběh Karvinska. K. Lednická má pro mě skvělou schopnost popsat lidské příběhy a vykreslit lidské pocity a zasadit je do skutečných historických událostí.

Silný příběh, který se neposlouchá lehce. Člověk snad ani nečeká žádný dobrý konec. Snad občas na vteřinu se zrodí v hlavě naděje na něco pozitivního, ale rychle mizí. Není to příběh, který si jde poslechnout jedním dechem, je potřeba dát mu čas a občas si od něj dát pauzu. Pauzu, u které se člověk nutně musí zamyslet nad tím, jak křehká je (nejenom) dětská duše, jak z malých lží rostou ty velké, jak snadné je zničit lidský život.

Přednes I. Uhlířové ke knize skvěle padl, hlas zlomené holky a ženy vystihla bravurně.

Pro mě milé překvapení ze současné prózy od české autorky, které normálně nečtu.