Nucený výsek spatřil světlo světa v roce 1990 v antologii „Nesnáším trapné příběhy“, v edici Pre-Nobel. Tři novely volně spojené dobou svého vzniku, koncem osmdesátých let dvacátého století a s geniem, nejen loci, tedy Prahou. Knihu vydalo jedno z prvních družstevních nakladatelství v Čechách Art-Servis, družstvo kulturních služeb. Nakladatelskou licenci získalo v moderní době už šestého listopadu 1989, tedy 11 dnů před převratem.
Za nakladatelstvím stál Ivo Železný, který se však s projektem Pre-Nobel, ve kterém kniha vyšla, příliš neztotožňoval a vydával dále trochu jinou literaturu - obnovené Rodokapsy a tituly převzaté z redakční řady manželů Škvoreckých (například autory Viktora Fischla, Zdenu Salivarovou a pod.) Nesnáším trapné příběhy se tak v roce 1990 staly výjimkou potvrzující pravidlo, tedy, že lze vydávat společně díla generace autorů 48 68 i 88.
Na wikipedii, bezplatném zdroji mnohdy kontroverzních údajů se praví, že Dr. Ivo Železný, jako šéfredaktor, ředitel a vydavatel, poslal do světa, od onoho 6.11.1989, knihy za téměř jednu a půl miliardy korun v prodejních cenách. Jak se na této sumě podílel Nucený výsek, posuďte sami. Posluchače je třeba varovat, nejedná se o typický krvák nebo western z dílny Večerů pod lampou, ani osmašedesátnický mindrák, se zápletkou "zmatlaného" pokusu o socialismus s lidskou tváří. Duševní prostituce, která jako motiv, knihou prosakuje, šla nad rámec obvyklého záběru nakladatele a vytvořila nadčasový prvek, pro který stojí zato, se ke knize, po více jak třiceti letech vrátit.
Nucený výsek je Tao Zbyňka a Heleny.
Odvíjí se na pozadí cesty dvou bytostí, pouti, která končí v překvapivém objetí. Levném - masovém - a svým způsobem výsekovém. Posuďte, nakolik se změnily reálie, protagonisté a celá země od roku 1988 ve kterém se příběh odvíjí.
Co v nás zůstalo z Nuceného výseku, zdroje levného a spořádaného požitku?
Dva mladí lidé a fronta. Národní, lidová, fronta na maso. Nestát v ní? Dalo se to riskovat? Pokud se neradi vracíte, neposlouchejte. Ztratíte pracně budovanou iluzi. Anebo získáte jinou. Iluze je návyk, stále ještě povolená droga. A fronty zase vznikají, stojí se, žijí. A dobrá zpráva na konec, maso je a výstavka není putovní.
Mále připomenutí.
Nucený výsek býval fenomén. Kdo tehdy odolal masnému stylu života, masovým idejím, mediím nebo stravování. Lidé stáli celé noci ve frontách, aby si nakoupili levné maso, které provázel příběh. Zvíře, ze kterého pocházelo, bylo poraženo pro vadu, chorobu nebo úraz, často srážku s BLBEM. A stejně postiženými - poraženi osudem se stávali frontoví poživatelé SUROVINY z Nuceného výseku. Maso doby, maso lidu a skotu zdá se splynulo. Levné maso ve vyprodané zemi, co víc by si jedlíci - posluchači mohli více přát? Snad už jen zcela nenucený výsek.
Upozornění vydavatele: nepřístupné do 18 let
