Recenzie užívateľa DitaD

Upřímně nerozumím veškeré té popularitě těchto knih. Jsem skutečný nadšenec do mystery, fantasy a sci-fi příběhů prakticky od dětství a těžko bych hledala něco podobně špatného. I Píseň krve, která je dalším omylem z tohoto ranku, mne bavila víc. Skutečně jen obtížně hledám něco pozitivního na této knize. Způsob vyprávění je doslova uspávající. Příběh je jen snůškou všeho, co už bylo milionkrát použito někde jinde. Postavy postrádají jakékoliv charisma. Za mě zkrátka ne.

Přestože většina prvků není příliš originální, je kniha napsáná velice poutavě. Audio je zpracované velmi dobře a musím říct, že i když překvapení se nakonec nekonalo, poslech jsem si skutečně užila. Mladší posluchači se asi budou více identifikovat s hlavními postavami a jejich jazykem. Ale i pro starší milovníky tajemných a mysteriózních příběhů může být kniha příjemným zpestřením.

Kniha ve mne zanechala rozporuplné pocity. Na jedné straně zajímavá témata stárnutí a osamělosti. Žena ve středních letech, která se rozchází s manželem, zároveň se osamostatňuje její jediné dítě. Opravdu silný motiv starosti o rodiče, kdy se mísí snaha udržet je při životě spolu s loučením. Dojemný je pokus o zachování jejich vzpomínek a zkonstruování jejich životního příběhu ještě dříve než si jej definitivně odnesou na druhý břeh. To vše jakoby shazují milostné eskapády hlavní hrdinky, které muži doslova padají k nohám. Osobně bych uvítala větší prostor pro zde jen letmo zmíněný stesk po fyzickém mládí, který je pro mnoho žen v tomto věku mnohem charakterističtější. Ztráta kontroly nad vzhledem vlastního těla a zjištění, že koketních her už se i přes svůj nesouhlas neúčastní.

Jako čtení na léto k vodě dobrý. Volba interpreta super. Čekala jsem víc.

Zkrátka ten základ v podobě domu, úchylného architekta a jeho pravidel, to je taková krkolomnost. Bez které by to ale vlastně vůbec nešlo a o to je to horší. Líbí se mi střídání hlavních hrdinek a postupné vykreslování jejich osobností. Rozumím tomu, že to má udržet napětí až do konce a ano to se daří, ale někdy je to až křečovité. Zřejmě daň za zvolený žánr. Co vymyslet nového, že?

Bohužel tento druh literatury se nepotkává s mým smyslem pro humor. Při poslechu jsem velice rychle ztratila pozornost a u druhé až třetí povídky jsem zaznamenala spíše ospalost. Zřejmě jsme si nekápli do noty nebo jsem zkrátka jen neměla trpělivost dostat se k těm lepším kouskům.

Maigret a jeho tradiční metody opět nezklamaly. Detektivka pro pokojné zimní večery. Nešokuje avšak fanoušky klasické detektivky uspokojí. Pokud hledáte potoky krve, napětí a krkolomnou zápletku, doporučuji porozhlédnout se jinde.

Detektivka pro týnejdžry. Ústředním tématem je odsun Němců, což může být pro určitou věkovou skupinu edukativní. A to hodnotím jako jediné plus. Příběh má velice pozvolný rozjezd. Zhruba uprostřed se to decentně láme a dospět ke konci už není takové utrpení. Rozuzlení pro mě těžko uvěřitelné. Interpretace mi vůbec nesedla a především v první půli mi bránila udržet pozornost.