Děti boží

V druhé knize záhadného kanadského pseudonymu "David Hidden" jde o totéž, o co v geniálním Děsu - o popis světa v jeho nejistotě, tekutosti a deziluzivní neuchopitelnosti. A opět se tak děje brutálním příběhem vyprávěným neobyčejně brutálním způsobem. Knize se nedá nic vytknout, překladu a interpretaci Jiřího Žáka téměř nic, jen jedna věc je jiná: některá "poprvé" jsou nezapomenutelná, ba téměř život měnící. A Děti Boží, i když jsou výtečně vymyšleným, opět na kruté realitě postaveným a skvěle napsaným thrillerem, už čtenáři či posluchači nenafackují tak, jak to autor dokázal v Děsu.

Opět jsem se nezklamala volbou této detektivky. Interpet Jiří Žák mě vtáhl do děje od prvních slov. Kdy uslyší první detektivku Děs může očekávat podobné napětí a spád. Hlavní hrdina je sympaťák s tahem na branku. Když říká, že mu na ničem nezáleží tak mu to můžete věřit. Děj je zajímavý, vyšetřovat je co a děj se rychle odvíjí, má spád. Prostě výborná detektivka, výborný interpret a žádné zbytečnosti.

Dlouho mi trvalo, než jsem se odhodlala přečíst tuto knihu. Děs se mi příliš nelíbil. Dokonce si troufám říct, že jsem byla znechucena. Musím napsat, že Děti boží, se již daly poslouchat a i interpretace nebyla již tak monotónní.