Stalker

Jsem nadšená. Právě jsem doposlouchala a je to napínavé od prvního slova do posledního. Staří známí z minulých dílů zase ožívají (anebo taky ne) a abych pravdu řekla, nemají ten život vůbec jednoduchý.. Zkrátka další, skvěle vystavěný příběh.

A já se jen modlím, že to, co jsem včera zahlédla za oknem, nebyl stalker...

A ještě stále mám pocit, že se na mne dívají upřeně cizí oči. V zátylku cítím cizí dech. Padám a horké čelo mi nemilosrdně ochladí ocelové mříže. Snažím se dostat se co nejdál, ale ve starém domě je plno nástrah.

Náhle celý můj svět oslní zářivé světlo poznání. Je vážně možné vůbec něčemu věřit?

S poslední stránkou této úžasné knihy zřejmě zjistíte, že ne. Ale kdo ví. Třeba jste menší strašpytel než já. Radím vám to zjistit.

Zřejmě nejsem na detektivky, takže předem omluva všem těm zástupům milovníkům severské literatury. Říkal jsem si TOP HIT, všichni ze švédských detektivek šílí, zkusím. Za mě ale palec dolů. První audioknihách, kterou jsem doposlouchal jen kvůli tomu, že mi bylo líto peněz a ještě jsem se do toho musel nutit. Autor píše stylem scénáristy titulků pro nevidomé a přesně takto stroze a úsečně to čte i narátor. Hlas pana Rimského mrazivě chladný, neosobní, bez citu (i celá intonace). K tomu nechutné potoky krve, milion pajmen (ani z nich pomalu nepoznám, kdo je muž a kdo žena), vše zbytečně dlouhé, akce a napětí jakž takž až v závěru, zvukové předěly nekorespondující svou náladou s dějem... Za mě ztracených 18 hodin života :-(

Poslední díl série s Joonou Linnou. Jelikož vycházely díly napřeskáčku, nedávno jsem dočetl Paganiniho smlouvu a ta se nedá se Stalkerem vůbec porovnat. Poslední kousek je už zase divočina. Staří, dobří Keplerovic. Spousta psychopatů, poměrně (vlastně hodně) brutální vraždy, nezbytná psychiatrická léčebna, napínavý, divoký a skvěle vygradovaný příběh, možná trošku překombinovaný, ale přesto uvěřitelný. Docela dost překvapení (hlavně pro ty, kdo poslouchali Písečného muže až do samého konce a ještě si ho pamatují - 4. díl, který vyšel jako třetí v řadě před 2. dílem, který vyšel jako čtvrtý v řadě...), konec opět jedno veliké drama s prvky hororu. A který byl hlavně velice nespravedlivý vůči jednomu z hlavních hrdinů. Víc neprozradím... Kdo má rád tento druh krimi, přijde si určitě na své.

Pavel Rímský svým basovým hlasem tomu všemu dával šťávu a šmrnc. (Včetně svých "oblíbených afektovaných poloh", které mně osobně nevadily, ale vlastně mně i bavily.)

Byl jsem spokojen a mohu jen doporučit a teď se vrhnu na něco humorného, abych se z toho zážitku nezbláznil.

Prečítal som si tu na túto knižku kopu dobrého aj zlého. Mne sa táto knižka opäť páčila. Bola napínavá, prekombinovaný s nečakanými dejovými zvratmi. A to, že niektoré pasáže sú pritiahnuté za vlasy? Ak budem chcieť realitu, tak si vypočujem nejakú literatúru faktu. Plus znovu výborná interpretácia. Knižku odporúčam, ako napokon všetky knihy od tohoto autora.

Nepoznám autora, knihu som dostal ale neľutujem čas pri nej strávený. Zrejme sa pozriem po nejakých jeho knihách a do nejakej investujem... Skor ľutujem že som si ju skor nekúpil v tlačenej podobe. Už som si tak vypočul niekoľko kníh a osvedčilo sa mi to. Kepler to zamotal a zvalil vinu na páchateľa o ktorom som nemal tušenie a strhujúci bol záver knihy. Ďakujem ...

Bývaly doby, kdy se detektivka tvářila jako realistický román a u dobrých autorů čtenář přesto věděl, že se jedná o zábavnou literaturu. Pak nastoupila drsná škola, která vnesla do žánru prvky skutečného realismu a společenské kritiky. Oba přístupy k žánru koexistovaly, propojovaly se a ve Skandinávii vznikla poměrně silná tradice společensky kritických kriminálních či detektivních románů, na kterou v některých knihách třeba dobře navazuje Henning Mankel či Jussi Adler-Olsen či Arnaldrur Indridason, nesmírně zajímavý autor z Islandu.

A pak se objeví literární individuum sestávající z manželské dvojice, která vnáší do žánru prvky (řečeno s Janem Werichem) hovadnosti (nelogičnosti v příběhu) a libuje si bez nějakého hlubšího smyslu v krvi a utrpení. Detektivka to sice asi je, nicméně spíš připomíná americké akční filmy staré školy - ty začaly být snesitelné teprve ve chvíli, kdy se v nich objevil alespoň náznak humoru a nadsázky.

Takže Stalker je jen další ukázka samoúčelné ptákoviny, o které se dá (opět s Janem Werichem) říct klasické "to je blbý, to se bude líbit".

Pavel Rímský, kterého mám dost rád jako divadelního herce, opět asi spěchal na vlak, čte rychle a nechápu, proč i ty nejjednodušší oznamovací věty čte exaltovaným hlasem, jako by právě v ději došlo minimálně k vyvraždění mateřské školky... Což je ale zároveň otázka na režiséra.

Matičko Boží, proč tyhle věci dostávám darem? V minulém životě jsem musel být přinejmenším ... Lars Kepler!

Kepler v plné parádě! Aby taky ne, když u mikrofonu je Pavel Rímský. On a Kepler mezi sebou mají rovnítko - pro tyhle knihy snad ani nemůže být lepší interpret. Husí kůže zaručena! U mě důvod, proč vůbec AK poslouchám. Kvůli téhle jsem byl ochotný jezdit po městě delšími trasami ;)

Něco té poslední keplerovce chybí. Určitý spád, dostatek napětí, zajímavý příběh - všechno tam je, ale prostě něčeho je moc něčeho málo. Snad ten hlavní záporák byl málo uvěřitelný, snad bylo příliš prostoru věnováno pro další děj nepodstatným detailům. Zklamal mě závěr, ale možná je to odrazový můstek pro další příběh. Je to ale rozhodně dobrá detektivka - kterou povznáší skvělý Pavel Rímský.

Manželé Ahndorilové píšící pod pseudonymem Lars Kepler nás opět zavedli k detektivovi Linnovi, jenž řeší případ sériové vraha. Provedení, oběti i celková atmosféra jsou mimořádně děsivé. Dlouho má čtenář pocit, že vraha snad ani není možné odhalit. V příběhu opět figuruje Erik Maria Bark, uznávaný psychiatr a bývalý odborník na hypnózy coby terapeutického prostředku a od jisté chvíle se jej začne celý případ až nepříjemně osobně dotýkat.

Vyvrcholení je dramatické a napínavé tak, že posluchač nebude schopen vypnout přehrávač. Snad jen zde je popis dějů až příliš podrobný a čtenáře to vede k tomu, aby přeskakoval, či přetáčel, neboť napětí je zde šponováno přespříliš. Konci by tedy slušela důkladnější korektura.

V každém případě lze audioknihu bezezbytku doporučit a to i pro fantastický přednes Pavla Rímského

Napriek bombastickým recenziám ma čakalo jedno veľké sklamanie. Alebo žeby práve preto? Očakávala som najlepšiu Keplerovku, dostalo sa mi šedého priemeru. Rozsiahle, rozvláčne. Zápletka umelo krkolomne vykonštruovaná, konanie vraha takmer nepochopiteľné, vrah nezraniteľný ako Achilles. Nové sú len nové bizarnosti, nové spôsoby vraždenia, nové úchylnosti. Z bahna priemeru knihu ťahá výborný Pavel Rímský, ten vykreše aspoň nejaké to napätie.

Nemůžu říci, že bych z knihy byla bůhví jak nadšená. Děj postupně gradoval až do trochu nereálných obrazů. A na konci hotové psycho. A celkem věrohodné...Ještě, že je to jen vymyšlený příběh a nebo mám skutečně večer dávat pozor, kdo se skrývá před domem? A nakonec vlastně mohu knihu doporučit všem, kteří strpí potoky krve a barvité popisy dramatických scén.

Příběh velmi poslouchatelný, napínavý a velmi dobrý přednes pana Rímského.

Pokud Joonu Linnu definitivně nepohřbí, tak to budu poslouchat/čist nadále. Nicméně u dua Lars Kepler bytostně nenávidím popisnost, ze které čiší placení za stránku textu. Osobně je mi úplně u zadele (a nejen u tohoto autora), co si dal hlavní hrdina k večeři ( o vedlejších hrdinech nemluvě) nebo jaký nádherný nábytek je právě v místnosti. Mě zajímá děj! A musím přiznat, že v tomto ohledu mě nejvíc ze severských detektivek dokáže naprdnout tento autor. Děj, zápletka, příběh, rozuzlení je naprosto v pořádku. Ale mohlo by to být o půlku kratší.

Každopádně další Linna. Čili povinnost. Po těch předchozích dílech už je člověk na výše zmíněné zvyklý ...

Kažopádně pan Rímský odvádí profesionální práci.

Byla to moje první "keplerovka". Příběh mne na začátku hned chytl, to se nedá úplně říci o projevu pana Rímského. Mám ho ráda, ale někde mi jeho podání úplně nesedlo. Nicméně asi po první hodině jsem si na jeho podání zvykla a zalíbilo se mi. Příběh mě velmi bavil, občas jsem byla i docela vyděšená a šla se podívat k oknu, zda mě někdo nesleduje:) Takové napětí má něco do sebe. Občas tam ale, podle mého byla, taková hluchá místa, či odbočky, které mě vytrhly z děje. Jsou tam samozřejmě i dějové prolnutí z minulých knih, které jsem nečetla, ale to bylo v pohodě.

Celkově mohu knihu doporučit, napínavé, dobře namluvené, jen možná trošku až moc dlouhé:)

Knihy Larse Keplera jsou úžasné, nelze říct, která je lepší a která slabší. Po jeho knihách sáhnu vždy, už jen podle jména autorů. I v tomto případě člověk od prvního do posledního slova poslouchá s napětím a po skončení poslechu v něm příběh ještě dlouho doznívá.

Hlas Pavla Římského k Larsu Keplerovi už neoddílně patří, knihy čte skvělě a příběhu svým přednesem dodává ještě další důraz.

Pavel Rímský je výborný interpret a jeho hlas a dikce dodává celému příběhu napívaný nádech. Joona Lina je zase svůj a jsem ochotná mu věřit, že na to opravdu přijde logickým úsudkem a taky dobře zachytí jakýkoliv náznak. Celkově je příběh napínavý, děj má spád a dobře sedí do dnešní internetové doby.

Keplera mám ráda a od té doby, co jsem objevila jeho díla v podání Pavla Rímského, nechci už si je číst sama.

Stalker je napínavý, nemohla jsem přestat poslouchat, stále jsem přidávala "ještě jednu" kapitolu.

Jediné, co mi vadilo, je useknutí konce kapitol téměř v polovině posledního slova.

Stalker, další z řady detektivních thrillerů manželské dvojice píšící pod jménem Lars Kepler, opět dokáže čtenáře v audiopodobě přišpendlit do křesla. Ať jste zvyklí u poslechu audioknih dělat cokoliv, u Stalkera budete jen nevěřícně sedět a sledovat děj.

Složitý děj Keplerových knih nedá nikomu jen tak klidně spočinout. Napjatě čekáte, jaká další dějová klička se vás snaží svést při pátrání na scestí.

Pavel Rimský, který se osvědčil již u předešlých dílů série, opět dokazuje, že je dokonalým vypravěčem a své posluchače uchvátí klidným a mírným hlasem, jemuž však nechybí naléhavost a touha vypátrat zlotřilé vrahy.

Rozhodně si nenechte Stalkera ujít!

Page turner. Napinave pocuvanie od zaciatku do konca. Spickova interpretacia. Keplerovci to sice uz trosku s krvou a istym zanedbavanim logiky prehanaju a tiez postavy vydrzia neuveritelne poskodenia zdravia, ja im to odpustam. Pisat vedia a kto chce literaturu faktu, musi zvolit iny zaner.

Kniha je dobrá, příběh zajímavý, ale od prvního dílů, který už sám o sobě byl příliš vykonstruovaný se tento trend ještě prohlubuje. Všimnul jsem si, že v recenzích se objevil podobný názor- vrah nesmrtelný, nezranitelný a oběti jen nečinně přihlíží a nechávají se zabíjet. Kdyby se autor nesnažil o co největší a nejfantastičtější akci,vrahem promyšlenou o 50 tahů dopředu, byla by kniha mnohem lepší. Takto už bohužel v některých částech působila trapně. Veškerá akce byla strašně natahovaná a tak překomplikovaná, že by to ani s hodně velkou dávkou fantazie nemohla být pravda. Od prvních dvou knih kvalita klesá a akce mi připomínají knihy od Dana Browna.