Ladislav Fuks

Byl český prozaik. Jeho přísný otec pracoval jako policejní úředník. Zřejmě právě z hloubi vlastní zkušenosti pramenila inspirace pro Fuksův román Příběh kriminálního rady. V letech 1945–1949 vystudoval Ladislav Fuks filozofii, psychologii, dějiny umění a pedagogiku na FF UK v Praze. I když v následném období pracoval jako úředník a státní zaměstnanec, byl odborným pracovníkem Státní památkové správy v Praze a do 1963 Národní galerie, pro svoji literární dráhu nepochybně čerpal právě ze znalosti lidské psychiky a chování posunutého díky výjimečným, ohrožujícím a zátěžovým situacím. Zásadní samozřejmě byla zkušenost válečného období, neboť z jeho židovských spolužáků se z koncentračních táborů vrátil pouze jediný a sám Fuks byl od roku 1942 totálně nasazen na statku v Hodoníně. Úzkostné stavy, strach, děsivá neodbytnost blížící se katastrofy, zločin, bezpráví a vyřazení postavy z normální společnosti. To jsou hlavní témata Fuksových knih. V jeho prvotině z roku 1963 nazvané Pan Theodor Mundstock, se ještě jedná o příběh zasazený do konkrétních reálií, neboť vypráví o osudu pražského Žida obávajícího se transportu do koncentračního tábora. Postupně ale autor líčení vytrhuje z rozpoznatelné skutečnosti a vsazuje ho do modelového časoprostoru obohaceného výraznou metaforikou, propracovanou kompozicí a návratnými motivy. Taková je stavba Fuksova asi nejznámějšího románu Spalovač mrtvol z roku 1967.