Poslední promítač ze Sudet

Ano, už po první povídce je nadmíru jasné, že v ruce držíte originální pojetí hořkého tématu českých dějin – protože právě vůbec hořké není. A celá kniha se nese v tomto duchu. Obsahuje situace úsměvné, absurdní ale i vážné. Dává dohromady příběhy až groteskní s krutou válečnou realitou. Najdete tu něžné a o to tragičtější vyprávění o první lásce mladičkého německého vojáka Jindry Schotteka a Hanky „Hrušky“, o neskutečném štěstí v neštěstí, když totálně nasazený Čech Mína přežije část války pod identitou německého kapitána Karla Stumpfa, nebo třeba příběh amerického letce Arnieho. A zároveň i příběhy, které – podobně jako první povídka, mají vlastně se samotným problémem pohraničí a druhé světové války jen málo dočinění. Všechny spojuje jediné – Sudety. Místo, které jejich hrdinům zásadně ovlivnilo životy.
Read full review at www.databazeknih.cz

Literární díla věnovaná soužití Čechů a Němců v pohraničních oblastech bývají tragická, často skloňující slovo "vysídlení" a soustředěná na krizové okamžiky a vzájemné křivdy krátce před- či poválečného období. Prvotina Dalibora Fundy se odehrává také v tomto čase. Z tematiky, která už dostává příchuť stereotypu, je šťastnou výjimkou.
Read full review at zpravy.idnes.cz

Zdá se vám téma Sudet a problematického soužití Čechů s Němci už tisíckrát omleté? Autor této recenze se musí přiznat, že bral do ruky literární prvotinu Dalibora Fundy Poslední promítač ze Sudet s jistou nedůvěrou. Než dočetl první povídku, byla nedůvěra ta tam. Je vždy příjemné setkat se s debutem tak vytříbeného stylu, tak sebejistě napsaným. Sbírka prý vznikla z náhlého popudu, její autor působí v oblasti médií a věnuje se užitému umění. Funda čerpá z vyprávění své babičky, jejíž příběhy prostě jednou na papír musely.
Read full review at magazin.aktualne.cz