Audiobook Prolitá krev

Interpretace je naprosto skvělá. Jana Straková opět nezklamala. Kniha se mi líbila mnohem víc než její předchůdkyně Sluneční bouře, na kterou velmi a troufám si tvrdit že nezdravě, odkazuje. Odkazy nejsou srozumitelné a kdo první díl nečetl nebo si už živě nepamatuje (můj případ), hodně narážek uniká. Ale když si kontext doplníte, vlastně nechápete, proč ty odkazy autorka vůbec dělá. Jsou dost zbytečné. To jediné mi na knize resp. její první části trochu vadilo.

Příběh ale moc hezky plyne a není zbytečně zamotaný. Poslouchalo se mi to moc dobře a určitě doporučuji. Je to tak akorát napínavá detektivka, abyste se těšili na další poslech.

Vydanie tejto audioknihy bolo pre mňa príjemným prekvapením, pretože večer som dopočúvala "Sluneční bouři" a ráno som našla v e-maili upútavku na "Prolitou krev" - jasne, že som nezaváhala. Z oboch kníh cítiť dosť feministický postoj autorky prostredníctvom jednej z hlavných postáv, ktorá je pojivom oboch kníh, druhou je detektívka, ktorá prípad vyšetruje. Pokračovanie prvej knihy ma potešilo a autorka opäť prekvapila v závere odhalením páchateľa, i keď indície smerovali úplne iným smerom. Asa Larsson je zaujímavá nie len prostredím, kde sa príbehy odohrávajú, ale hlavne znalosťou psychiky postáv, hlavne rozdielnosť vzťahu mužov a žien v príbehu k obeti... Mrzí ma iba vyvrcholenie zaujímavej detektívky, ktorá si za prvou časťou v ničom nezadala, posledný čin vraha mi prišiel ako zbytočné a nepochopiteľné násilie, ktoré autorka "prepískla", čo mi trochu skazilo celkový dojem z knihy...

Prednes Jany Strykovej bola velmi dobrá voľba pre túto autorku, v mužskom podaní by jej knihy nemali ten správny náboj...

Musím přiznat že mně se to líbilo víc jak předchozí díl Sluneční bouře. Přiběh s vlkem Žlutonožkou mě bavil. Zdálo se mně to víc přehlednější a napínavější.Mělo to spád a všudypřitomné tajemno se vám dostává pod kůži.Jana Stryková jako vždy výborná. Doufám že budou i další dily,které se zdají být ještě lepší.

Asa Larson patří k mým nejoblíbenějším severským detektivkářům. Díky jejímu vyprávění si umím představit, jak se na severu žije a jaké jsou mezi lidmi vztahy. Asa umí psát, i překlad je moc dobrý. Dovedu pochopit, že pro člověka, který má radši příběh zjednodušený na akci, je to vyprávění možná zdlouhavé. Já si to navzdory nakažlivě chmurné atmosféře pustila už potřetí.

Knížka mě nijak nepřekvapila ani nezklamala. Normální, průměrný děj bez většího překvapení. Trochu mě vadila linie o vlčici Žlutonožce. Nejraději bych jí vynechala. Závěr příběhu byl na můj vkus rychlý a jednoduchý.

Četba Jany Strykové je příjemná a líbila se mi.

Vcelku se jednalo o průměrný detektivní příběh. Poněkud delší dobu mi trvalo než jsem si připomněla první knihu. Tato bych řekla že je o trochu horší. Nejvíce mi vadily pasáže o Žlutonožce, stále jsem čekala nějaké rozuzlení, ale jakoby tyto vstupy do knihy nepatřily. A na závěr mě napadají dvě otázky: Proboha co má autorka proti církvi, že je ji už v druhé knize tak nemilosrdně líčí: A co má proti Rebece, že ji tak trestá?

Interpretace také celkem průměrná

Nevím, jestli jsem neposlouchala dost pozorně, ale jako by mi unikaly souvislosti. Poslouchat tuto knihu je jako droga: musím se znovu a znovu vracet, abych sama sebe přesvědčila, že co čtu, resp.slyším mezi řádky, slyším správně.

Nezbude, než abych k ní usedla znovu a jako tetička autorky (uvedeno v doslovu) poslouchala znovu a znovu. Tentokrát to ale vezmu zgruntu - tedy od Sluneční bouře.

Podle mne trochu lepší než první díl, ale pořád spíše průměrná detektivka. Poslouchala se dobře, nicméně jsem měla trochu problém, s kým ve vesnici vlastně sympatizovat. Kromě toho jsem nepochopila pasáže o Žlutonožce, spíše jen narušovaly plynulost děje, pachatel a motiv se vyloupnou v textu tak nějak mimochodem.