Deníček moderního fotra

Dominik Landsman vytvořil něco, co se naposledy povedlo snad Františku Nepilovi. Napsal (a zároveň prožil) skvostnou knihu fejetonů na téma otcovství. Poté, co se rozhodl zůstat na rodičovské dovolené, se pustil do velmi vtipného glosování svého prvního roku doma se synem. A stvořil knihu, do které se zamilujete! Muži, které otcovství teprve čeká, knížka možná vyděsí, ale všichni, kteří mají své potomky již na světě, se rádi a od srdce zasmějí, jaká je to všechno směšná pravda.

Filip Švarc se zhostil interpretace Deníčku s chutí a potřebným nadhledem, aby dokonale zachoval šmak zoufalého otce, ale nezabil ani špetku obsaženého humoru.

Rozhodně doporučuji!

Začátek knihy (který se jí vlastně pokouší shrnout) je perfektní a velice vtipný. Bohužel s dalšími stránkami už je často vtip vynucený a neschopnost "hlavního hrdiny" je až urážející. Nebýt částí, kde vystupuje malý Čenda v první osobě, hodnotil bych o hvězdu víc

Veľmi ma potešilo, že texty vyšli aj ako audiokniha. Už skôr som zachytil rozhovor o tejto knihe (pozri sekciu videá) a Dominik Landsman tam pôsobil veľmi vtipne. Nedá sa tu hovoriť o nejakom deji, ale bavilo ma počúvať od začiatku do konca. Autor intenzívne zveličuje, preháňa a využíva všelijaké analógie. Situácie, ktoré v čase, keď sa odohrali určite neboli ani vtipné ani veselé opisuje tak, že človek sa jednoducho musí smiať. K audio spracovaniu nemám pripomienky, kapitoly sú jednoznačne oddelené hudbou a detským džavotom. Hudba nie je pridlhá a vôbec nepôsobí rušivo. Takisto prejav interpreta je veľmi príjemný.

Úžasný popis strasti a strasti bytí rodičem. Pokud stojíte před rozhodnutím, zda a kdy mít dítě nekpujte tuto knihu. Kniha je plna humoru a nadsázky. Mimimo Cenda mnohdy působí jako malý tyran dělající vše směrem k tomu, aby jeho rodiče zesileli. Paráda.

Ideální pro čas relaxace. Dlouho jsem se tak nepobavil. Vyhovovalo mi, že jde v podstatě vždy o nový příběh, tudíž nemusím dumat, kde děj minule skončil. Autorovo líčení daných situací je až mrazivě reálné. Chvílemi mi novorodičů bylo doopravdy líto. Zažít to nikdy nechci, ale směji se ještě teď :-D Super! Určitě volám po pokračování a těším se na nového Čeňka.

Tyto příběhy jsem znala z článků na netu. Zkusila jsem koupit audioknihu a nejen při čtení, i při poslechu se člověk zasměje a můžu při tom i něco dělat. Je zajímavé z mého pohledu ženy, vidět vývoj dítěte z pohledu muže. Knihu hodnotím kladně.

Na začátek drobné vysvětlení: i já jsem se ocitl na jakési rodičovské dovolené (odchod na volnou nohu umožnil mojí ženě pracovat a mně zas být více s kluky), ale na rozdíl od autora mám své děti rád a dokážu se o ně postarat. Podtitul knihy "proč by muži neměli mít děti" by měl správně znít "proč by neměli mít děti sociopatičtí sobci", mezi něž autor zjevně patří či se tak alespoň "drsňácky" tváří. Chápu, že jednotlivé fejetony, nota bene záznamy na blogu, jsou psány s velkou mírou nadsázky, přehánění a záměrného zdrsňování faktů, nicméně člověk, který bez kočárku nedokáže s téměř ročním dítětem nakoupit, který bere přebalování jako nějaký zásadní problém, který na rodičovské na plný úvazek nedokáže uklidit či uvařit - pardon, ale takový chlápek by si měl raději sehnat práci a přenechat dítě paní na hlídání. Bylo by líp oběma.

Landsmanův humor je někde na úrovni autorské tvorby Jiřího Krampola, což skutečně není žádný zázrak. A takovouhle zapeklitou věc nezachrání ani vynikající interpretace Filipa Švarce.

Tak tato knizka ma uplne dostala. Trufam si povedat, ze jedna z najvtipnejsich veci, ake som kedy citala/pocuvala. Dominik Landsman je nova krv na spisovatelskom nebi, jeho slovna zasoba je bohata, pestra, humor je plny nadsazky, sarkazmu, dokaze si robit srandu zo vsetkeho vratane seba. Casto ma rozosmeje az k slzam. Filip Svarc tiez fantasticky, myslim, ze tato knizka je v audioverzii este ovela lepsia ako v tlacenej. Dufam, ze Dominik bude pisat dalej, uz teraz sa tesim.

Poslechnuto za jeden den! Trochu mi to připomělo knihy Simona Breta o Prevítovi, ale pohled otce, starajícího se o dítě byl zajímavější. Už dlouho jsem se tak nepobavil. Styl vyprávění trošku drsný, hemžící se expresívními výrazy, ale nijak nepatřičnými a hodícími se k psychickému rozpoložení otce na "mateřské dovolené". Kdybych přemýšlel o početí dítěte, nevím, jestli bych do toho po poslechu Deníčku vůbec šel! Smál jsem se nahlas a bylo mi jedno, co si kdo myslí.

Filip Švarc se úkolu zhostil nadmíru dobře. Byl přesvědčivý, ironický, zdeptaný, odevzdaný, prostě výborný. Mohu jen doporučit, i když s malou výhradou. Budoucí otcové by měli mít ke knize přístup odepřen :-)