Český spisovatel, básník, prozaik, dramatik, publicista patřící ke generaci anarchistů a buřičů. Nejprve navštěvoval gymnázium, kde ho učil Alois Jirásek a později vystudoval práva, kterým se nikdy nevěnoval. Podílel se na redigování časopisů Lumír (až do své smrti), Samostatnost a Národní listy. Byl vězněn ve Vídni, kde překládal francouzské prokleté básníky a nakonec byl pro nedostatek důkazů propuštěn. Byl i politikem a senátorem a po vypuknutí 1.světové války se stal členem vedení strany, jednal například s T. G. Masarykem. Jeho ženou se stala novinářka a spisovatelka Zdenka Hásková, kterou si po sedmadvacetileté známosti vzal. Zemřel na srdeční mrtvici, která ho překvapila blízko jugoslávského ostrova Lopus v Jaderském moři. V tvorbě ho ovlivnil symbolismus a romantismus. Mezi jeho nejznámější díla patří poezie Moje milá sedmi loupežníků - oslavující vášeň, Krysař – novela na motivy německé pověsti o krysaři, drama Zmoudření Dona Quijota zpracované podle historického románu.