Recenze uživatele Jan

Příběh o lásce na pozadí velkých dějin, od konce 19.století přes první a druhou světovou válku až do 70.let. Děj knihy postupně graduje a odkrývá nové souvislosti a vztahy mezi postavami. Velmi kvalitně napsáno a stejně tak kvalitně i načteno.

Od velkého Körnerova jména jsem měl velké očekávání, proto možná mírné zklamání. Ač je kniha načtena perfektně, nějak mi unikaly motivy chování hlavního hrdiny, a to jak ve vztahu k vojákům a policistům, tak vůči Adelheid.

Chytré jako vždy u Houellebecqa. Kontroverzní jako vždy, pokud za kontroverzní považujete chvílemi hodně otevřené sexiuální popisy a fantazie. Nicméně tato již tradiční past na čtenáře by neměla přehlušit skvělou Houellebecqovu schopnost zachytit zmar, nudu a bezvýchodnost životních situací jeho hrdiny. Skvělá kniha, originální a perfektně napsaná i načtená.

Jestli v současné hektické a podrážděné době hledáte únik do starosvětské pohodové reality, není lepšího průvodce než komorníka Jeevese a jeho lehce připitomnělého, ale milého zaměstnavatele. Zejména americké eskapády jsou povedené.

Kniha se poslouchá jako akční film. Akorát s tím rozdílem, že si celou dobu uvědomujete, že nejde o film, ale holou realitu. Klobouk dolů. Jak před samotnou prací, kterou odvádí lékař Tomáš Šebek a celý tým Lékařů bez hranic, ale i před schopností to vše poutavě zaznamenat a ještě být vcelku vtipný, rozumný a nad věcí. Rozhodně doporučuji.

Je to vtipné, lidsky milé a chvílemi to strašně připomíná humor ze seriálu Big Bang Theory a jeho hlavního hrdiny Sheldona Coopera. Což není kritika, jen konstatování a kdo má rád tento seriál, potěší ho i tato kniha. Interpretace velmi zdařilá.

Fascinující kniha. I pro člověka, který o holocaustu přečetl desítky knih, má Jiskra života zase další dimenzi a mimořádnou poutavost. Remarque je zručný spisovatel, napsal skvělý, drsný, srdcervoucí, dojemný avšak zároveň profesionálně vystvavěný román. Právě tím je o dost jiný než memoárové knihy přeživších. I proto stojí za přečtení a platí, že neztrácí nic ze své síly ani po téměř 80 letech.

A neméně skvělá je i interpetace M.Myšičky. Jak obvykle nemám u audioknih rád "dramatizaci" hlasů a děje, tak v tomto případě se podařilo nalézt přesnou míru.

Jako vždycky v případě oddělení Q: je to velmi dobrý, vlastně téměř skvělý, jen tomu něco málo chybí. A to málo je uvěřitelnost. Ty dějový kotrmlece a osudový a rádobynáhodný propojení jsou tak velký, že prostě si prostě říkáte, že to možná snese kniha, ale v realitě by to bylo všechno bylo trochu jinak. Paradoxně to je asi ten moment, který pomáhá vydržet číst/poslouchat příběh otřesného až nesnesitelného rodinného utrpení, což speciálně u této knihy platí dvojnásob.

Velmi dobrá kniha povídek, v mnohém velmi originální a dobře vypointovaná. Ne že by každá povídka byla na Nobelovku, ale třeba příběh vojáků z bitvy u Hradce z roku 1866 a jejich dnešních potomků byl výborný a když ne na Nobelovku, tak alespoň na nějakou domácí cenu pro povídkáře by aspirovat mohl :-)

Není náhoda, že autor je držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Vykreslit pohnutý, hluboký a silný příběh na relativně malé ploše a v podstatě banálními slovy pedanstkého vypravěče - majordoma, je velké umění. Ač kniha na první pohled jako žádné velké umění nepůsobí, jako celek je úžasná. A forma audioknihy v podání J.Vlasáka je výborná.

Skvěle napsané, takový cit pro jazyk se nevidí často. V kombinaci s mimořádně zajímavým ztvárněním ducha antického Říma, kontroverzních postav císařů Tiberia a Caliguly i běžných Římanů a osobitého načtení v podání Jiřího Pobudy je román Po nás potopa bravurním dílem klasické literartury a skvělých více než 30 hodin poslechu.

Ziburovy cestopisy jsou zárukou kvalitní, zábavné a chytré četby. Jeho nejnovější kniha o cestě po Evropě mi přišla ještě o kousek lepší než knihy z exotických cest po Arménii, Číně nebo Turecku. Možná je to právě tou blízkostí a relativní obeznámeností s procestovanými zeměmi a životem v nich. A možná je to i tím, že jak autor stárne (resp. má více zkušeností :-), tak získává ještě větší nadhled a schopnost vše zábavně zachytit a popsat.

Na dvou po sobě jdoucích básních je krásně vidět, jak skvělým básníkem byl Seifert a jenom hodně průměrným byl Branislav. A stejně tak je to slyšet na přednesu: civilní a autentický Seifert a přepjatý deklamující Branislav. Vím, že jde o více než 70 let starou nahrávku a tak je k tomu třeba přistupovat, i tak je rozdíl mezi "první" a "druhou" stranou této malé desky obrovský. Nicméně kvůli Seifertovi za poslech určitě stojí.

Výborná kniha drsných, mnohdy drastických až krutých příběhů o lidské statečnosti a touze přežít. Zejména ze zážitků Evropanů zajatých v arabských pouštích ve středověku či ze vzpomínek válečných zajatců z Asie z 2.světové války se svírá žaludek. Jednotlivé příběhy mají spád, dramatická četba vzhledem k obsahu také sedí.

Příběh firmy Theranos a její zakladatelky, která se svého času vyhřívala v přízni Baracka Obamy, Hillary Clinton či Henryho Kissingera je fascinující. Přesvědčivost, síla osobnosti kombinovaná s neurvalým stylem řízení a nátalkem na zaměstnance ji přinesla téměř miliardu dolarů od investorů, ze kterých se nakonec navrátil ani cent. Poučné, zábavné, napínované. A nutno ocenit autora, který celý případ rozkryl - novinář Wall Street Journal John Carreyrou navázal na ty nejlepší tradice investigativní žurnalistiky od dob Watergate, materiál sbíral dlouhé měsíce a další měsíce pak on (a jeho noviny) vedl právní bitvu o to, aby odhalení mohla být zveřejněna. Povedlo se a poslech stojí za to.

Obiho vzpomínky na africkou misi se čtou (poslouchají) jako akční román, akorát s vědomím, že všechno je to skutečnost a odehrává se to v reálném životě a nikoli ve fantazii spisovatele. Klobouk dolů před autorem, jeho vytrvalostí a zaťatostí a mnohdy i velkou odvahou. Od první do poslední minuty poslechu to odsýpá, obsah na jedničku a načteno je to taktéž perfektně.

Příběhy komorníka Jeevese, který sloužil jako velmi blízký předobraz našemu Saturninovi, jsou vtipné, anglicky suché a decentní. V podstatě už zaniklý svět britské vyšší vrstvy má své velké literární kouzlo. Trochu jsem se obávál načtení: většinou mě ruší, když interpret mění hlas či přízvuk podle konkrétní osoby, v tomto případě to však dojem z audioknihy to nekazilo.

Kniha má ambici být velkou a detailní biografií Jeffa Bezose a konkurovat třeba biografii Steva Jobse od W. Isaacsona. Z velké části se to i daří, i když Bezos a příběh Amazonu prostě není tak barvitý a zajímavý jako třeba právě Jobs. Přesto je detailní pohled pod pokličku největšího online obchodu světa mimořádně zajímavý. Načteno perfektně.

Absurdita války ve slavném humoristickém románu mimořádně pobavila. Místo mezi klasiky světového romána si zaslouží zcela právem. Interpretace na jedničku, vč. ztvárnění všemožných přízvuků k angličtině/češtině, zejména ten italský mi zněl ještě dlouho v uších.

Nenechte se odradit trochu zvláštně a technicky znějícím názvem, resp. jeho českým překladem. Jde o knihu skvělou, plnou zajímavých a pro mou optimistickou duši povzbuzujících faktů o dnešním světě. Přitom to není ani trochu naivní, ale naopak přísně logické, věcné a na faktech založené vnímání a analyzování různých situací po celém světě. Jen více takových knih a na světě bude minimálně normálněji, pokud ne přímo veseleji.

Audikniha je zajímavá a velmi dobře namluvená. Její největší slabinou je značné zkrácení proti původní psané verzi. Něco málo přes 4 hodiny mluveného slova proti původním více než 600 stránkám knihy, je bohužel znát na pocitu neúplnosti a vynechání celých podtstatných úseků československé historie, ve které Husák hrál klíčovou roli. Zejména jeho klíčová role v 70. letech je neúměrně zkrácena.

Neřekl bych, že knižní série z Oddělení Q má nějak výrazně sestupnou tendenci, jen lehce. Ą to se v podobném případě musí ocenit. Rozvíjení dalších postav z oddělení je ku prospěchu příběhu. Interpretace klasicky perfektní.

... cekal jsem trochu vic. Mam K.Sipa a jeho humor rad, od dob Hitsarady az po dnesni Vsechnoparty. Proto jsem mel velka ocekavani a ta zustala trochu nenaplnena. Ta nejsilnejsi Sipova stranka - rychla a vtipna reakce, ve formatu knihy proste nevynikne. Ale spatne to neni, takova mirne vtipna jednohubka.

Nestává se často, aby byl druhý díl lepší než první. Ale v případě Medvědína to podle mě platí, minimálně ten druhý není o nic horší než první. Sledujeme další složité, dramatické, poutavé a přitom vcelku uvěřitelné osudy hokejistů, jejich spolužáků a rodin v jakémsi severošvédském zapadákově. Interpretace P. Soukupa je výborná.

Pelíšky mám rád a na filmové zpracování trilogie Zahradnictví, které jsem zatím neviděl, jsem slyšel dost rozporuplné reakce. Vždy se snažím držet pravidla, že nejdřív knihu a až poté film, a to i v tomto případě, kdy kniha již patrně vznikala s cílem mít z ní také scénář. Přesto to nebylo zklamání, dokonce naopak. Kniha je slušně vystavěna, má zábavné, poutavé a někdy mrazové dialogy, otravné i sympatické postavy, celé čtení, resp poslouchání perfektně utíká. A hlavně je to celé uvěřitelné a reálné, což je dobvře. Interpretace (každý díl jiný interpret) je ve všech třech případech velmi zdařilá.

Chvílema mi to, zejména kvůli všudypřítomnému alkoholu, připomínalo dnes již legendární ruský film "Svéráz národního lovu". A vzhledem k tomu, že se to celé odehrává v geograficky nepříliš vzdáleném prostředí, není se co divit. Posluchačsky je to sice chvílema náročné a občas i lehce monotóní, ale holt takové to cestování asi bylo, takže to má logiku. Že si Zibura své knihy načítá sám pak považuji za velké plus, dodává to autenticitě.

Skvělé, čtivé a pro mne v mnoha ohledech objevné vzpomínky paní Junkové poslcuhače/čtenáře na chvíli vrátí do prostředí první republiky a počátků automobilového sportu a závodů. Je vlastně neuvěřitelné, jakých úspěchů E.Junková dosáhla, vždyť vyhrávala závody na úrovni dnešní Formule 1 a to v autech, které vedle samotného řidičského umu vyžadovaly velkou fyzickou sílu. Ze vzpomínek je cítit noblesla i smutek a velká změna atmosféry nastává po roce 1948... Kniha je skvěle načtena H. Maciuchovou.

Osudy drtivé většiny parašutistů, kteří seskočili v průběhu druhé světové války na naše území aby pomáhali domácímu odboji, jsou tragické. Seskok na území protektorátu se v podstatě rovnal rozsudku srmti a z desítek vojáků jich válku přežilo jen pár šťastlivců. O to více je třeba si jejich osudy připomínat, o to více je třeba obdivovat jejich odvahu. Smutné je, jak málo někdy stačilo k vyzrazení, jakou roli hrála hloupá náhoda a třeba jedno neopatrné setkání. Audiokniha je poutavá, napínavá i když z logiky věci mnohdy tragická.

Obvykle nemám zkracování knih pro audioverze rád, ale přiznejme si, že v případě MobyDicka to dělá knihu učtitelnou pro většinu běžných a řekněme moderních, tedy stále lehce spěchajících čtenářů. Více než šestihodinová verze tak dostatečně umožňuje poznat jednu z nejslavnějších knih historie a zároveň si ji užít, aniž by čtenář přeskakoval desítky stránek popisujících druhy velryb, způsoby jejich lovu. Obvykle se zkráceným knihám vyhýbám, zde jsem to ale výjimečně ocenil.

Články a další texty V. Bednářové nejen na téma USA jsem četl rád již v Reflexu. A tato kniha jen potvrdila, že její pohled na NYC a celé USA je svěží, otevřený, má nadhled i porozumění. Jednotlivé minipříběhy jsou čtivé a s mnoha zajímavými informacemi. Je vidět, že autorka si Ameriku užívá a má ji ráda a na knize to je v pozitivním smyslu slova znát.

Co je bohužel hrubě nepovedené, je interpretace B. Hrzánové. Její pohádkově rozverná dikce v mnoha místěch tahá za uši, vůbec neladí s obsahem, v pasážích o kalifornském Sillicon valley popisující technologickou revoluci působí až komicky, včetně toporné snahy i "perfektní" anglickou výslovnost u jmen a názvů. B. Hrzánová je jistě skvělá herečka i interpretka (Hrdý Budžes toho budiž dokladem), ale její výběr pro tuto četbu byl nešťastný a někdo ve vydavatelství by se měl nad svou prací příště lépe zamyslet...

Třetí díl pentalogie o Lucemburcích je ještě horší než předchozí dva díly. Je to nepovedná pohádka, při které i jen trochu poučenému laikovi musí vstávat vlasy hrůzou na hlavě a historik ji nemůže vydržet. Proti tomu jsou všechny knihy od Vaňkové a dokonce i od Vondrušky přesným dějepisným popisem své doby. V Prokopových knihách je Karel IV dobromyslný stařík s postpubertálními skolny se neustále zamilovávat do svých žen, který 90% své kapacity věnuje svému milostnému a rodinnému životu. Postavy ploché, vykreslení doby žádné, společenské a politické souvislosti panování Karla IV minimální a i to minimum je buď špatně nebo nepodstatné. Další z knih, která pouze parazituje na popularitě postavy Karla IV.

Jediné, co zaslouží absolutorium, je interpretace J. Dvořáka.

Soubor fejetonů vycházejících časopisecky několik let: o životě, dětech, láskách a rodině, hodně o emocích a trochu i o filmech a práci populární a výborné české herečky. Překvapením pro mě bylo, že AG, která s rozhovory pro všemožná média šetří a své soukromí si chrání, zvolila v mnoha fejetonech velmi upřímný tón. Mnohdy je fejeton vtipný, občas ne, někdy jako by mě z duše mluvila, občas to šlo úplně mimo. Fejetony vycházely v měsíční periodicitě a o to více je zajímavé slyšet je v kuse bezprostředně za sebou. Interpretace Ani Geislerové jen potvrzuje, jak dobrá herečka to je a její vlastní hlas k vlastním úvahám pochopitelně dodává knize na autenticitě.

Velmi silný příběh a poutavé vyprávění. Nic nepřikrášluje, ani neubírá, je syrové jako ty hory, kde hlavní hrdinové knihy žili a žijí. Celou dobu povídání o horalech z italských Alp jsem měl pocit, jako by se děj odehrával někdy ve 20.-30. letech minulého století, tak dřevní mě všechno připadalo. Přitom je to kniha současná, u autora začínající jeho dětstvím prožitým v 80.letech 20.století a končící defacto v současnosti. Jak jiné jsou to Alpy oproti těm, které známé z lyžařských týdenních dovolených...

Audiokniha je skvěle načtena, poslouchá se výborně, lehce melancholická a zastřená četba přesně vystihuje atmosféru knihy.

Příběh modelky P. Pořízkové a v této knize zejména jejích rodičů je ojedinělý, zajímavý, chvílemi tragický a strhující. Proto zaslouženě kladné hodnocení. Je znát, že autorkou je žena, mnohem lépe a podrobněji vykreslena je totiž postava Anny (matky Pavlíny) než jejího otce, ten jako by v přiběh jen asistoval. Ale to je jen vcelku drobná vada na kráse, jinak je to čtení poutavé, zajímavé a jako svědectví doby i mimořádně cenné. Interpretace P. Špalkové velmi kvalitní.

Poutavý příběh, lidský a citlivý, v mnohém velmi originální. Chvílemi na hraně či až za hranou uvěřitelnosti, ale to k literatuře patří a když se čtenář/posluchač naladí na tu správnou vlnu, ani to neruší. To mě spíš rušila interpretace knihy - ač jsem téměř vždy velmi spokojen s kvalitou načtení, tentokrát mně projev zejména mladší z interpretek moc nesedl, na můj vkus až moc velké divadlo.

Nejsem pravidelným čtenářem sci-fi (vlastně ji nečtu skoro vůbec, ani sci-fi ani fantasy). Ale přesto či možná právě proto mě tato kniha nadchla. Inteligentní, "realistické", přiměřeně technické a přitom uvěřitelné pojednání o setkání s něčím, co pochází mimo naši sluneční soustavu. Děj výborně graduje, ale není přemrštěn do nějaké bláznivé akčnosti. Napětí je hamatatelné, ale nikoli samoúčelně přehnané. Smekám před autorem i tvůrci české audioverze, kteří si v tomto případě vyhráli se zvukovými efekty více než bývá obvyklé u tradiční prózy. A bylo to ku prospěchu věci.

Krásné básně, perfektní zpracování. Pro anglicky mluvící také mimořádná příležitost poslechu anglické originální verze a hned po ní následujícího českého překladu. Velmi zajímavé a fundované jsou úvody v podstatě ke každému sonetu či alespoň skupině od M. Hilského, předního tuzemského znalce Shakepearova díla. Zasazením do souvislostí se prožitek ze sonetů jen zvyšuje. Interpretace výborná, drobná vada na kráse je rozdílná hlasitost anglicky a česky namluveného sonetu, takže je třeba neustále tlumit/zesilovat.

Hlavní deviza audioknihy je v její autenticitě. Svůj příběh vypráví přímo L. Baarová a Josef Škvoreký, který rozhovor vede, je velmi nenápadný. Baarovou nechává mluvit a nezaujímá roli ostrého novináře, který by ji nepříjemnými otázkami na kontroverzní témata tlačil do kouta. A že se to někdy až nabízí... To v důsledku znamená, že mnohé zůstasne nezpodvězeno. I tak - jako svědectví doby a složitých životních osudů jedné významné herečky, která chtěla hlavně hrát - jde o kvalitní a autentickou audioknihu.

Zapomeňte na Oveho i Britt Mari, Mevdědín je kniha jiná, temnější a skutečnější. Ale o to ještě o trochu lepší. Backman si zachovává skvělý vyprávěčský styl, drží vás v napětí i rozechvění, hodiny poslechu utečou jak nic. Narozdíl od předchozích knih to není kniha laskavá a smířlivá, ale mnohdy syrová, plná občas sympatických a občas taky pěkně odpudivých postav a typů. Popisy hokeje a dění v hokejovém týmu sedí, stejně jako vykreslení života v maloměstském zapadákově kdesi v lesích uprostřed Švédska. Samotného mě zajímá, jak knihu přjmou přiznivci laskavého vyprávění minulých knih.

Audiokniha je tradičně skvěle načtena P. Soukupem.

Není to špatné, ale na poměry J. Adlera - Olsena a detektivek z oddělení Q mě tento díl přišel zatím nejméně napínavý i nejméně propracovaný. Možná je to tím, že děj se opět dotýká náboženských sekt, což je téma skvěle zpracované v předchozí Adlerově detektivce Vzkaz v láhvi a Nesmírný těchto kvalit nedosahuje. Ani vztah k jednotlivým postavám si čtenář/posluchač nevytvoří takový jako u předchozích románů. Naopak ocenit je třeba, že až do posledních stránek (minut poslechu) není úplně jasné, kdo je pachatelem toho kterého zločinu. A ocenit je třeba i interpretaci tradičně skvělého Igora Bareše.

Bohdalová a Kopecký. Ať si o nich či jejich rolích myslíte cokoli, není pochyb o tom, že jde/šlo o skvělé herce. A v této rozhlasové hře a v charakterech Lízy a Higginse se tato schopnost projeví o to více. Klasika, kterou lze poslouchat opakovaně.

Bohužel, od první chvíle a první minuty poslechu mně hlavní hrdina lezl na nervy, každým slovem z něj teče agresivita kombinovaná s pěkně vymytým mozkem, který ví, že na prvním místě je bůh, pak vlast a pak rodina. Chápu, že od příslušníka amercikých speciálních sil, který vidí smysl svého života v zabíjení a nepokrytě ho to baví, nelze čekat žádné velké intleketuální tanečky, ale co je moc, to je příliš... Lze to brát jako zajímavou sondu do mysli typického texaského red necka. Ani interpretace audioknihy nebyla z nejlepších. Asi to bude částečně i tím, jak mě iritoval obsah, ale ani tahle složka knize moc nepomohla.

Na této knize je nejlepší interpretace Jiřího Lábuse, který věren svému hereckému umu nás přenese do dob první republiky. Samotný příběh už je slabší, na můj vkus přespříliš grotesktní, bláznivý a nerealistický. Srovnání se Saturninem je částečně nefér, protože v takovém srování obstojí jen málokterá kniha. Bohužel, Zdeněk Jirotka je spisovatelem jedné geniální knihy a pak těch několika ostatních, kam patří i Muž se psem...

velká reklama, velká očekávání a místo toho bohužel přepjatý, špatně uvěřitelný a nerealistický milostný román. Pro mě osobně byly obě hlavní postavy neskousnutelné, autor románu prostě přehnal svoji představu o skvělých, strašně chytrých a neuvěřitelně duchaplných mladých lidech stižených obrovským prokletím rakoviny. Kniha má několik velmi dobrých momentů, ale jinak z ní cítím hlavně vypočítavost autora, který se chce dojmout a dojmout. Na mnohé to evidentně funguje, já zůstal imunní... Nejlepším bodem celé knihy tak bylo její načtení, resp. téměř interpretace.

Nad očekávání dobrá kniha. Je vidět, že autor s Elonem Muskem, v jeho firmách a v diskusích s kolegy a přáteli strávil pocitvý kus času a podařilo se mu jej přetavit v poutavé a zábavné čtení, resp. poslouchání. Kniha Muska ani neglorifikuje ani nesráží, přesto je jasné, že cítí k Muskovi a zejména k práci, které vykonal a stále vykonává, velký respekt. Pro běžného čtenáře a pozorovatele, který denně neloví novinky ze světa technologií, je i rozsah toho, co Musk dělá a už udělal, překvapující. Vždy jsem ho vímal jako velkého marketéra a trochu jako tlučhubu, který slibuje výlety na Mars apod. Detailnější pohled ukazuje, že pravda je mnohem barvitější a záměry na dobytí kosmu promyšlené a logické. Takže za mě skvělá kniha a spousta opravdu zajímavých informací.

poslech této audioknihy vás přenese zpět do listoapdových dní roku 89. Autentické dobové rozhlasové záznamy jsou skvělé. Zejména "interní" diskuse z jednání Občanského fóra či z politických jednání mezi studenty a disidenty na jedné straně a vládnoucí mocí (nejčastěji reprezentované tehdejším předsedou vlády Adamcem) stojí za poslech. Pro všechny účastníky a pamětníky je to velký zážitek, takové malé cestování v čase do dob, kdy v této zemi vládla euforie a dobrá nálada. Skvělý zážitek!

Jako kdyby se člověk přenesl do doby přelomu 13. a 14. století, doby Václava II, Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. Skvěle načteno, přiměřeně archaická čeština (tedy zcela srozumitelná, ale s nádechem starobylé mluvy) a často napínovaný děj našich skutečných dějin. Číst (posloouchat) text, který byl psán v klášterních písárnách před více než 700 lety má své kouzlo a tato audiokniha jej perfektně umocňuje.

Hlavní předností audioknihy je velké mnnožství unikátních dobových materiálů a rozhlasových zázanamů, vč. výseků z projevů Churchilla, Stalina, Hitlera, ale i českých představitelů z obou stran, tedy např. kolaboratnra E. Moravce či naopak Jana Masaryka a českých letců na straně vítězů. Vše je kvalitně sestříháno a provázeno současným komentářem do dvouhodiné audioknihy. Jakousi přílohou je pak je 10 půlhodinových pořadů Českého rozhlasu o různých aspektech 2.sv. války (např. Boj propagandy, Agenti a špioni apod.) a následně rozsáhlý dobový záznam procesu s K.H. Frankem a dalšími válečnými zločinci. I s těmito "přílohami" tak audioknihu lze poslouchat více 12 hodin.

Většina knih z prostředí rodiny Krausových je mimořádně vtipná a přitom jak vytažená z normálního života každého z nás. Audiokniha sice neobsahuje všechny povídky vydané ve stejnojmenné, dnes již legendární knize, ale zato navíc přidává vzpomínky obou intepretů a zároveň protagonistů povídek, bratrů Jana a Ivana. Díky tomu, že povídky jsou střídavě načteny Ivanem a Janem, je zážitek z audioknihy o to autentičtější.

Moc jsem od této audioknihy nečekal. Jen úsměv, nadhled a trochu odlehčeně cynického humoru. A to přesně se mi dostalo. Dokonce ve velmi kvalitním podání. Takže kdo se chce pobavit na cizí účet a umí ocenit sarkasmus, je to kniha pro něj!

Je to chytrý a vtipný, a to je u díla napsaného před 130 lety vlastně dost překvapující charakteristika - protože je to vtipný i dnes. A to moc od knih těchto dnes už často odosobněných velikánů typu S. Čecha prostě nečekáte. Krásný a vynalézavý jazyk, skvěle načteno. Čtenář-posluchač se nenudí ani minutu. Z českých klasiků jedno z nejlepších a zároveň nejpřístupnějších děl.

Je až šokující, že Shakespearovy básně a sonety (stejně jako jeho hry) jsou příjemně poslouchatelné i po více než 400 letech od jejich napsání. Částečně za to samozřejmě může výborný, moderní a tedy i současné češtině zcela srozumitelný překlad, přesto podstata spočívá u samotného autora. Přednes taktéž skvělý. Chce-li se někdo "rychle" seznámit s poezií slavného dramatika, tyto Sonety lze jen doporučit.

Poslouchat více než 70 let staré původní záznamy hlasů českých pilotů RAF z 2. světové války je unikátní zážitek. Zejména při vědomí, jakou odvahu museli piloti a další vojáci během války prokázat a přitom o svých zkušenostech a zážitcích mluví jako o relativně běžné každodenní práci, kterou je prostě třeba dělat. Ani náznak patosu. Trochu archaicky spisovná mluva doby první republiky ještě prohlubuje zážitek "doteku s dobou".

Audiokniha je velmi dobře koncipována, původní a nutno říci že i na dnešní dobu velmi kvalitní záznamy českého vysílání BBC jsou uváděny současným vypravěčem, který je zasazuje do patřičného kontextu. Jediné co lze vytknout je pouhá 1h a 15 minut mluveného slova. Dalo by se poslouchat mnohem déle...

Jako v každém divadelním představení složeném ze skečů a scének střídají i Lasica se Satinským lepší a vtipnější momenty s těmi trošku těžkopádnějšími. V případě audioknihy Pred popravou však určitě platí, že těch vtipných a originálních (např. mučitelská scénka Španělská bota) je naštěstí mnohem více. Humor je takový, jaký od této dvojice očekáváte - chytrý, založený na slovních hříčkách, klasických klišé z poltiky či vztahů mezi muži a ženami atd. Kdo má rád Lasicu a Satinského, zklamán rozhodně nebude.

Jestli se něčím W.Isaacson odlišuje od mnoha jiných autorů - životopisců, je to jeho dokumentární poctivost, schopnost nepodlehnout charismatu hlavní postavy a uchovat si zdravý, realistický pohled. Právě díky tomu (vedle detailního studia pramenů) bývají jeho biografie špičkové. A to mu povedlo i v případě knihy o Stevu Jobsovi. Měl to o to těžší, že pro mnoho lidí se Jobs stal žijící a posléze umírající nekriticky přijímanou legendou, jejíž lidské vlastnosti a normální činy už nevnímáme. Navíc o Jobsovi bylo napsáno mnoho jiných knih, natočeno několik filmů, a protože každý zná jeho produkty a každý druhý je používá, mají lidíé všeobecný pocit, že jej vlastně dobře znají. O takových lidech se biografie nepíší lehce. Isaacsonovi se však podařilo pasti zbožštění či naopak hanění legendy vyhnout. Jde o civilní, fundovanou a s přirozeným přístupem psanou knihu. Že s ní údaje Steve Jobs nebyl spokojen, neboť se patrně vidí v lepším světle, je vlastně jen potvrzením jejich kvalit.

Po dlouhé době český román, který ke čtení přitáhl i širokou "nečtenářskou" veřejnost, nejen tradiční knihomoly. A oprávněně. Kniha je napsaná (a v tmto případě i načtená) velmi dobře. Strhující děj, překvapivé obraty, různé dějové a časové linie, které však nijak neruší spád knihy. Je možná trochu paradox, že se hitem stala kniha o "babkách kořenářkách", ale lidské příběhy o zradě, lásce i obyčejném životě na pozadí divokých událostí 20. století jsou univerzální a pokud jsou dobře a uvěřitelně napsány, najdou si své čtenáře i ve zcela jiných prostředích. Z dnešního hlediska tak již jde o jeden z klasických českých románů po roce 89.

Osobní kniha T.Halíka, je primárně o něm, jeho rodinném zázemí, učitelech a dalších lidech, kteří jej formovali. Není to tedy tradiční Halíkova kniha o filosofii, víře či náboženství. Kniha je dobře načtena přímo autorem, je znát, že Halík je zvyklý veřejně mluvit a přednášet a jeho klasickou dikci tedy uslyšíte i v tomto případě. Jediná, ale o to zásadnější výtka - audiokniha je jen výcucem z hlavních kapitol, celková délka něco málo přes 40 minut je vzhledem k originálnímu rozsahu knihy přes 250 stran opravdu krátký útvar.

Kdo si oblíbil první knihu L.Zibury, nebude zklamán ani jeho další poutí, tentokrát do Nepálu a Číny. Velmi netradiční cestopis z míst, kam nejezdí turisté - co by taky dělali v zapadlých vesnicích, kde není nic kromě normálních, většinou velmi chudých lidí a vedou tam cesty, na kterých se míjí jeden kamion s druhým. Zibura je v tomto cestopisu možná ještě vtipnější než v knize předchozí. Je vidět, že s úspěchem první knihy si i literárně více dovolí a kniha je celá prodchnuta sebeironií a kousavými postřehy.

Opět je velmi dobře, že knihu namluvil přímo autor, je autentický, uvěřitelný a jeho "amatérský" hlas dobře koresponduje s lehce zmateným putováním.

Na to, jak mladym muzem autor je, jde o chytrou a chvilema az moudrou knihu. Specialne v dnesni zjitrene a jednorozmerne atmosfere kolem vseho ciziho jsou postrehy a zazitky z Turecka i Izreale ozvezujicim zpusobem normalni, bezpredsudecne a mnohdy velmi vtipne. Chvilema me autoruv bezproblemovy az flegmaticky pristup k okolnimu deni prekvapoval, ale proste proto, ze sam bych podobneho pristupu schopen nebyl. O to vetsi respekt autorovi.

Velmi dobre bylo i rozhodnuti namluvit audioknihu primo autorem a nikoli profesionalnim hercem. V pripade tak osobni knihy to zvysuje pocit, ze na ceste jste primo s nim a vsechno recene prijimate tak nejak prirozeneji. A velmi vtipne jsou kratke "audioilistrace" a "infoboxy". Skutecne povedena audiokniha.