Jitka Smutná

Nejdřív chtěla být novinářkou, po roce 68 se rozhodla pro DAMU. Začínala v Pardubicích, v roce 1976 odešla za režisérem Janem Kačerem do Ostravy, kde strávila plodných 14 let. Založila tam rodinu a hlavně tam sehrála spoustu velkých rolí: Fanku v Loupežníkovi, Agátu v Ženitbě, Mirandu v Bouři... V roce 1990 se vrátila do Prahy. Nastoupila do Národního divadla (Pekař Jan Marhoul, Sbohem Sokrate, Sekretářky, Pygmalion) Diváci na ni chodili i do Divadla bez zábradlí (Racek, Hlučná samota), divadla Kolowrat (Smlouva od A. Goldflama, Černé mléko. Za roli pokladní v této hře byla nominována na cenu Thalie), za zajímavou rolí neváhala dojíždět zpátky do Ostravy (chůva ve hře Romeo a Julie). Hraje i ve Švandově divadle (Žebrácká opera), v Divadle Na Prádle (Motýli), v Řeznické (šokující a kontroverzní Zlomatka) a v Divadle Palace (Dveře). Známá je z českých filmů (Sedm hladových, Návrat idiota, Otesánek), ještě populárnější je však z televize (seriál Bazén, Černí baroni, Tři králové, Ordinace v růžové zahradě aj.) Skládá vlastní písničky, píše verše, na folkových koncertech v Ostravě se potkávala i se svým vrstevníkem J. Nohavicou. [zivotopis.osobnosti.cz]