Americký autor špičkových thrillerů si od svých jedenácti let ukousl kousek snad každého žánru, než trvale zakořenil u krimi. Ještě jako student publikoval v mnoha časopisech a svůj otisk zanechal i v New York Timesech a časopise Wall Street Journal. My jej dnes známe jako autora, který nás zahlcuje kvalitními detektivními romány s dokonale zpracovanou psychologií postav a také jako významného přispěvatele do mnoha sbírek krimi povídek.
Román Tanečník je další ze série s kvadruplegikem Lincolnem Rhymem, u něhož je tělesný handicap perfektně vyvážen geniální mozkovnou. Sarkastický kriminalista by se ovšem neobešel bez své krásné kolegyně Amélie Sachsové, ošetřovatele Toma a zbytku výkonného vyšetřovacího týmu.
Zde ovšem nastává kámen úrazu. Lincoln Rhyme přichází o několik členů svého týmu, kteří se stali obětí nebezpečně inteligentního vraha. Vražda se sice neobešla beze svědků, ovšem nyní se tito tři lidé ocitají v hledáčku člověka, který se pohybuje v souladu se stíny – Tanečníka. Lincoln a Amelie tak stojí před zdánlivě nesplnitelnou časovou lhůtou – mají pětačtyřicet hodin na to, aby Tanečníka dopadli, jinak tři nepohodlní svědci zemřou.
Přestože si tajemný Tanečník co do geniality nezadá s Lincolnem Rhymem, nesmíme zapomínat na všehoschopnou Sachsovou, jejíž urputnost nezná mezí a je silnou zbraní mířící proti profesionálnímu vrahovi. Psychologická bouře zuřící mezi neznámým vrahem a Lincolnem si však žádá mnoho obětí na životech a z dané časové lhůty ubíhají minuty krok sun krok.
V Tanečníkovi Deaver vytahuje svá esa z rukávu hlemýždím tempem a s klidem pokerového hráče nijak s kartami na stůl nechvátá. Poměrně dlouho udržuje čtenáře v pomalém rytmu a vzbuzuje dojem, že Tanečník nebude stačit kvalitám prvního dílu série, Sběrateli kostí. Z důvodu nám neznámého se první část knihy vleče, nicméně brzy dostane čtenář facku v podobě nečekaného zvratu, který udává zbytku románu zběsilé tempo, kdy není možné knihu pustit z ruky.
Bohužel, zdlouhavý start neznalého čtenáře může odradit a ačkoli málokdo při prvním autorově váhání knihu hned odkládá, Deaver zde zkrátka udělal krok vedle a musíme mu to započítat k mínusům. Přestože se v průběhu dostává do kondice, zůstává záhadou, proč zkušený autor tolik otálel s pořádným rozjezdem.
Rovněž náznaky vztahu mezi Lincolnem a Amelií jsou sice vskutku komorní, nicméně poněkud neohrabané a nezanechávající příliš prostoru pro pochyby. Předvídatelnost vztahu těchto dvou hrdinů je úsměvná, naštěstí se autor stejně průhledně nepropaluje i v hlavní dějové linii.
Druhé polovině knihy nelze nic vytknout. Jakmile Deaver nabere balanc, je čtenář vtažen do smrtonosného víru událostí a úskoků, z nichž sálá adrenalin a ze samotné četby se tak stává málem sportovní disciplína.
Co se týče motivu, Deaver zde nikoho nezanechává na pochybách ohledně své originality. Stejně jako ve Sběrateli kostí jde o neokoukané téma a nešablonovité postupy, které by vraha odhalily příliš brzy. Tanenčík rozhodně nezaostává za předchozím dílem, naopak je výborným předvojem pro další pokračování.
Co se týče audioverze Tanečníka, zastoupil tentokrát hlavní postavy herec a dabér Jan Vondráček. Jistě není náhoda, že nakladatelství OneHotBook často jako interprety obsazuje dabéry, jelikož zde je špičková práce s hlasem zaručena a léty praxe ověřena.
Jinak tomu není ani v případě Jana Vondráčka. Tento nenápadný muž s vizáží bankovního úředníka se za mikrofonem jako mávnutím čarovného proutku proměňuje v charismatického kriminalistu i ve svůdnou Amelii zároveň. Vondráčkova hlasová “schíza” je v tomto případě vskutku pozoruhodná a posluchač se ocitá v pokušení volat exorcisty, jelikož tolik hlasů v jedné osobě se naposledy nacházelo snad je v případě v Anneliese Michel. Jan Vondráček se své role chopil skutečně s gustem a je pozoruhodné, jaký koncert pro posluchače dokáže přichystat pouhým hlasem.
Na výbornou svou práci odvádí rovněž režie. Kapitoly jsou odděleny s neobvyklým citem pro plynulost děje a nemůže se stát, že by byly jednotlivé pasáže useknuty v nevhodný okamžik a působily tak při poslechu značně rušivě. Naopak, stopy v Tanečníkovi navazují souvisle a bez záchvěvů, velmi vhodně podbarveny působivými tóny.
Za hudební doprovod opět nemůžeme jinak, než se poklonit a tleskat. Občas si říkám, jestli není zvukařů u OneHotBook trochu škoda, když by mohli udělat kariéru i někde u filmu nebo u filharmonie, ale ta myšlenka je tak rouhačská, že ji musím zaplašit. Přesně tihle precizní hudebníci dříve při tvorbě audioknih chyběli a hlavně díky nim dnes audiokniha znamená mnohem víc, než jen přečtené dílo.
Suma sumárum, audio Tanenčík se ukázal jako velmi zdařilý kousek a my věrní posluchači se budeme těšit na další tvorbu z dílničky tohoto vydavatelství.
