Henrik Ibsen

Henrik Ibsen je známý především jako dramatik. Kromě dramat však jeho dílo obsahuje také básně, napsané většinou před rokem 1871, kdy vydal svou jedinou básnickou sbírku. Některé z jeho básní byly publikovány v dobovém tisku. Ibsen napsal za svůj život 26 dramat. Jeho prvotinou je tragédie Catilina, psaná v blankversu, kterou publikoval v roce 1850. Ibsen se při tvorbě tohoto díla inspiroval Shakespearem a Schillerem. Svou první hru vydal Ibsen pod pseudonymem Brynjolf Bjarne, který použil také při publikování svých básní. V roce 1851 byl Ibsen jmenován dramaturgem a režisérem nově vzniklého Norského divadla v Bergenu (Det norske Theater). Po dobu působení v tomto divadle napsal sedm her: Norma čili láska politikova, Svatojánská noc, Paní Inger na Ostrotě, Slavnost na Solhaugu, Olaf Liljekrans, Bojovníci na Helgelandu, Komedie lásky. Některé z těchto her jsou psány veršem, v jiných se střídá verš s prózou. Od roku 1864 žil Ibsen v dobrovolném exilu v Itálii a Německu. V té době napsal dramata Brand, Peer Gynt, Spolek mladých, Císař a Galilejský, Opory společnosti, Domov loutek, Strašidla, Nepřítel lidu, Divoká kachna, Rosmersholm, Paní z námoří, Hedda Gablerová. Do Norska se natrvalo vrátil až v roce 1891. Poslední čtyři hry (Stavitel Solness, Eyolfek, John Gabriel Borkman, Když z mrtvých procitáme) napsal v Kristianii (dnešní Oslo). V České republice bývají nejčastěji inscenovány jeho hry Domeček pro panenky, Hedda Gablerová a Peer Gynt. Ibsen je považován za hlavního tvůrce realistického dramatu. [zdroj: wikipedia.org]